• Amelie se táže: „Je takovéto shromáždění usnášeníschopné?“

Usnášeníschopné je to shromáždění, které je v zápisu označeno za usnášeníschopné.

• Amelie se táže: „Je takto přijaté usnesení platné?“

Platné je to usnesení, které je v zápisu označeno za přijaté.
(Hlasovalo-li se o téže věci opakovaně, platí poslední odhlasované a zapsané usnesení.)

---

Tuším, že Vás má odpověď neuspokojila. Ale přesně to odpovídá postoji českých soudů. Chcete-li zvrátit přijaté usnesení, nechoďte k soudu. Prohrajete a uhradíte náklady soudního řízení + náklady na právní zastoupení protistrany. Varoval jsem Vás.

Musíte na to jít jinak.

Viděla jste klasický americký western „V pravé poledne“? Na jedné straně banda zločinců. Na druhé straně spravedlivý šerif. A šerifovi přátelé a sousedé mu najednou nemohou pomoci – odjel náhle z města, je nemocný, není doma, zlomil si ruku, … Šerif je v plném městečku osamělý. A zločinci se blíží. Utéct, nebo bojovat?

Takže si zopakujme: Vy se domníváte, že přijaté usnesení ve skutečnosti nemá většinovou podporu vlastníků jednotek. Dobrá. Pak je to ovšem velmi jednoduché: Necháte svolat další shromáždění, a na něm Vaše většina smete ono usnesení se stolu.

Hotovo.

Ovšem … až začnete obcházet vlastníky v domě s plánem na svolání dalšího shromáždění, budete se cítit jako ten šerif (hrál ho Gary Cooper). Podpoří Vás? Nepodpoří? Přijdou pak vůbec na to shromáždění? Nezůstanete sama jako kůl v plotě?

V tom filmu to skončilo happy-endem. Jak to skončí v SVJ – to netuším.

Justitianus