Nedávný přechod na digitální televizní vysílání měl smysl, byl opodstaněný a jinak se to po technické stránce ani řešit nedalo, současně se měnilo více věcí, zejména:

z analogového vysílání se přešlo na digitální,
měnil se formát obrazu (3:4 → 9:16),
měnila se zobrazovací technologie (CRT → ploché zobrazovací jednotky).

Tato změna ve svém důsledku přinesla uživateli výhody, za cenu investice do nového přijímacího zařízení.

Naproti tomu nynější přechod na DVB-T2 je pouhá změna kódování digitálního signálu, která uživateli nepřinese naprosto nic a představuje typickou (euro)šikanu občana.

Problém představuje zejména to, že se tato změna (DVB-T → DVB-T2) neoznámila dříve. Pokud by se totiž bylo známo, že k této změně dojde, byl by nejvhodnější postup řešit nedávný přechod na digitál nejlevnějším možným způsobem (tj. pořízením set top boxu), vyčkat a nyní pořídit televizní přijímač ve standardu DVB-T2. Teoreticky se tu otvírá prostor pro žalobu proti státu, jejímž předmětem by bylo nahrazení způsobené škody. Vzhledem k nákladnosti a nejistým vyhlídkám to ovšem doporučit nelze, leda že by se toho ujal nějaký spotřebitelský splek (dtest, sdružení na ochranu spotřebitelů apod.).

Televizní přijímač nevlastním, přesto budu nucen přispět na přeladění STA.