být jinak.

Několik praktických příkladů:

3 z 10 vlastníků se rozhodnou, že chtějí v domě optické telekomunikační sítě (například kvůli práci z domova), 7 z 10 ostatních to nepotřebují, jsou to penzisti. Logickým řešením přeci je, když instalaci společné části domu – optických vedení včetně výkopových prací na pozemku, v praxi klidně vyšší desítky tisíc kč – zaplatí jen ti 3, následně je v domě společná část domu co má výlučné užívání – 3 vlastníky a jen jich se týkají veškeré náklady (tep zde na podobném principu opakovaně popisuje takovou situaci s výtahem)

1 vlastník se v cihlovém domě rozhodne v rámci rekonstrukce bytu přemístit koupelnu s tím, že stoupací vedení vody a odpad povede nově například starým nepoužívaným protokolárně z provozu vyřazeným komínem – správné přeci je, aby mu v tomto je nikterak neobtěžujícím řešení ostatní nebránili, nicméně inženýrské vedení pro něj budou novou společnou částí co jejím výlučným uživatelem je on, rovná se vše spojené s touto společnou částí platí on

suterénní garáž – samostatná nebytová jednotka – nepřipojená na vodu a odpad se rozhodne vybudovat v garáži vodu a odpad na mytí například kol – správné přeci je, aby si tato připojení zaplatil sám vlastník této garáže a platil i dále všechny náklady s nimi spojené

Princip placení pouze nákladů spojených s částmi co mohu využívat je naprosto obecný, vychází z nutného souladu s dobrými mravy a je zakotvený v NOZ.

Práva a povinnosti vlastníka jednotky

§ 1175

(2) Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání.

Proč by vlastníci z jiného vchodu měli platit provoz výtahu v části domu, ze které nejsou jejich jednotky přístupné?

Proč by vlastník garáže v suterénu měl platit svislé stoupací vedení a svislé odpady, když je sám z garáže nemůže využívat?