Vážený SVJ Hr, nevím, zda jste hloupý a nevzdělaný, jak sám píšete. Dovzdělejte se tedy. Fond oprav v SVJ neexistuje – nenajdete jej totiž v účetnictví právnické osoby.

Hloupý není ten, kdo něco neví. Takový člověk je pouze neznalý. Hloupý je ten, kdo něco neví a přesto odmítá se dovzdělat. Doporučuji, abyste se zejména dovzdělal v řešení jednoduché otázky co to vlastně všichni platí na účet SVJ. Jsou pouze tři možnosti souladné se zákonem. Tyto možnosti lze jednoduše rozlišit v účetnictví SVJ:

1. Jde o konečnou platbu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím NEVZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Zaplacená částka se jim tedy nevyúčtuje (není k tomu zákonný důvod). A už vůbec se platba nikomu nevrací! Pokud by si vlastníci jednotek odhlasovali „vrácení“ nevyčerpané částky na správu domu, jednalo by se ve skutečnosti o rozdávání majetku SVJ bez právního důvodu. V takovém případě SVJ poskytuje vlastníkům jednotek dar. Příjemcům „vratky“ (ve skutečnosti daru) by vznikla povinnost tento příjem uvést v daňovém přiznání a řádně jej zdanit. Toto by byl případ „vypořádání nevyčerpaných příspěvků“ podle § 1208 písm. d) ObčZ.
2. Jde o krátkodobou zálohu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím VZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Krátkodobá záloha se vyúčtuje nejméně jednou ročně. Přijaté zálohy (či přeplatky záloh) samozřejmě může SVJ vracet plátcům; tento příjem není u vlastníků jednotek daňově účinný (nevedou-li účetnictví ani daňovou evidenci).
3. Jde o dlouhodobou zálohu na správu: Jde o příjem SVJ, jehož přijetím VZNIKÁ v účetnictví SVJ závazek právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Dlouhodobá záloha se nemusí vyúčtovat jednou ročně (není k tomu zákonný důvod). Povinnost vyúčtovat a vypořádat přijatou zálohu vznikne po použití zálohy na sjednaný účel. Přijaté zálohy (či přeplatky záloh) samozřejmě může SVJ vracet plátcům; tento příjem není u vlastníků jednotek daňově účinný (nevedou-li účetnictví ani daňovou evidenci).

Na závěr upozorňuji, že odlišnosti jsou i v případě, kdy odpadne důvod ke kterému byly platby vybírány. Pokud šlo o konečnou platbu, nevzniká právnické osobě povinnost komukoliv vracet cokoliv (kromě případu podle § 1216 ObčZ). Pokud ovšem šlo o zálohovou platbu, pak povinnost k vrácení přijaté zálohy plyne ze zákona i z judikatury (bezdůvodné obohacení příjemce zálohy, neboť odpadl důvod platby).

Justitianus