Podle DZ novely bytového spoluvlastnictví v NOZ (sněmovní tisk 411/0) není úplně jasné, jak tvrdí „Subbarru“, že ke změně užívání společných části je dle stávajcí úpravy potřebný souhlas všech vlastníků.

V DZ k novele se uvádí, že „dle stávající úpravy se ke změně prohlášení vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek. Z úpravy jasně nevyplývá, za jakých okolností je možné považovat vlastníka za dotčeného – zda jen když se jedná přímo o změny týkající se jeho předmětu vlastnictví, nebo i jakékoliv další změny týkající se např. společných částí.“

Novela proto upřesňuje ustanovení § 1169 a v odst. 2 umožňuje zjednodušený postup.

„(2) Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a většiny všech vlastníků jednotek, týká- li se změna
a)společných částí, při které se nemění velikost podílu na společných částech, nejde- li o části ve výlučném užívání vlastníka jednotky,
b)účelu užívání bytu na základě žádosti jeho vlastníka, nebo
c)pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou- li určena v prohlášení.“

DZ k tomu uvádí:

„V odstavci 2 se stanoví, při jakých změnách prohlášení se postupuje zjednodušeným způsobem a nevyžaduje se souhlas dotčených vlastníků. Jde o případy, kdy se mění společné části, ale nemění se žádnému z vlastníků podíl na společných částech – typicky půjde o přístavby výtahů, změny účelu užívání společných částí (nikoli těch ve výlučném užívání) – například prádelna se změní na kočárkárnu, či rozšíření budovy, kdy se bude zachovávat podíl vlastníků jednotek na společných částech. Dále jde o změnu užívání bytu – v tomto případě samozřejmě změnu musí iniciovat vlastník jednotky, který žádostí na změnu prohlášení vyslovuje souhlas (není myslitelné, aby ostatní vlastníci změnu užívání bytu jinému vlastníku jednotky vnutili). Dále jde o případy změn pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, to však pouze za předpokladu, že jsou součástí prohlášení.“