Pane Vlastiks, nemáte pravdu. Nerozumíte totiž pojmům, které používáte.

Nerozumíte pojmu „vypořádání“. I převod nevyčerpaných zůstatků záloh do následujícího účetního období je totiž vypořádáním.

Vypořádáním se rozumí takové jednání, které vede zániku vzájemných závazků. Po vypořádání si obě strany již nic vzájemně nedluží. Vypořádání tedy není pouze vrácení záloh plátci, jak se nesprávně domníváte. Vypořádat je možno například vzájemným započtením existujících pohledávek (tedy bez finančních transferů).

K pojmu „započtení“ viz nový Občanský zákoník, § 1982, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…

1. V případě, který popisujete, existovaly zálohy vybírané na sjednaný účel (např. na výměnu společných oken, nebo na zateplení domu).
2. Po užití zálohy na sjednaný účel vznikla všem vlastníkům jednotek právo na vyúčtování celé akce a na vypořádání přeplatků a nedoplatků.
3. Mezitím ovšem SVJ rozhodlo o nové záloze na následující období (nebo na jinou akci správy domu). Částka předpisu záloh se rovná té částce, kterou je SVJ povinno vrátit vlastníkům.

SVJ tedy nebude vracet nespotřebované zálohy, nýbrž si je rovnou ponechá na bankovním účtu a započte je jako nové zálohy na následující období (nebo na další akci).

Došlo tedy k vypořádání, a to vzájemným započtením, aniž by technicky došlo k vrácení přeplatku.

Justitianus

P.S. Jen pro úplnost dodávám, že u dlouhodobých záloh vybíraných (jak je obvyklé) bez vyjádřeného důvodu, tedy na neurčitý a nesrozumitelný účel, se vlastník jednotky nemůže prakticky domoci vypořádání. Nebyla totiž splněna žádná z podmínek pro vypořádání:

1. nebyl sjednán konkrétní účel použití zálohy, takže se neví, zda záloha již byla či nebyla použita na stanovený účel;
2. nebylo sjednáno období na které se záloha poskytuje, takže nelze určit lhůtu do kdy je třeba splnit povinnost vyúčtovat a vypořádat.

Vlastník jednotky si buď musí počkat na zánik domu, nebo může navrhnout, aby shromáždění schválilo vrácení (části) záloh. Toto bylo podstatou dotazu pana Jenčeka.