Hospodo, problém není v odmítání demokratického rozhodování. Demokracie není vláda lůzy, jak si ji někteří mylně vykládají. Bez informací nelze svobodně rozhodovat a autenticky se vyjadřovat, nelze tedy svobodně projevit vůli. Už jsem to tady psal miliónkrát, nemůžete porovnávat stát (o složení parlamentu rozhoduje prostá většina voličů, která dorazí k volbám), družstva a spolky (o složení orgánů rozhoduje prostá většina členů, která dorazí na schůzi) a rozhodování o spoluvlastnictví (vždy rozhoduje nadpoloviční většina podílů).

Rozvolňování tohoto principu je nesmysl a vylobbovali si ho velké správcovské firmy, které mají v bytové komisi MMR své dva členy – JUDr. Novotný (SČMBD) a mgr. Kroh (SBD Praha). Smyslem jejich návrhu je usnadnit si přístup k finančním prosředkům jimi ovládaných SVJ.

Samozřejmě, že primárním viníkem je lenost, pasivita a lhostejnost většiny. O tuto pasivitu se ostatně 40 let opíral komunistický režim, kdy občanské svobody potřebovalo k životu jen pár jednotlivců z disentu, většina národa se bez svobody tisku, svobody slova a svobody sdružování obejde dodnes. Hlavně, že si od státu koupili podíl na bytovém domě, o který se ale odmítají starat a delegují správu na predátory typu SČMBD.

Nicméně ani delegování správy nemůže znamenat bianco šek a pokyn „dělejte si s naším domem, co chcete, utrácejte si naše peníze, jak chcete“. A o to zde jde.

Bez pojistek v zákoně, které tam absentují záměrně, ci tito predátoři s našimi domy dělají, co uznají za vhodné.

Spotřebitelé a nájemníci mají v zákoně jasně specifikovanou ochranu. Oproti tomu vlastníci, kteří jsou také slabší stranou, žádnou ochranu v zákoně nemají.

Máme tu analogii s komunismem, v SVJ vzniká disent jednotlivců, kteří potřebují a požadují ke svému rozhodování informace, zatímco většina ty informaci nechce a dokonce se cítí přísunem informací obtěžováni.