Pane Pavle,

domníváte se bez důvodu, že ustanovení § 1185 odst. 2 je kogentní. Neuvádíte však k Vašemu překvapivému názoru žádný právní argument.

Ustanovení § 1185 odst. 2 NOZ je bezpochyby dispozitivním ustanovením, jehož platnost může být kdykoliv překonána dohodou dotčených osob.

Jestliže tedy stanovy SVJ obsahují ustanovení, že kterýkoliv z manželů může uplatňovat práva vlastníka jednotky vůči osobě odpovědné za správu domu přímo (bez zmocnění společného zástupce), pak toto bezpochyby platí. Stanovy jsou smlouvou sui generis. Zavazují jak vlastníky jednotek, tak i SVJ – právnickou osobu. Dispozitivní ustanovení § 1185 se v tomto případě nepoužije.

Zdůvodnění

Podle §1 odst. 2 NOZ platí základní zásada soukromého práva: ”Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti."

1. Porušuje snad aplikace práva manželů podle § 696 dobré mravy? Nikoliv, pouze se použije existující platná právní úprava. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.
2. Porušuje snad aplikace práva manželů podle § 696 veřejný pořádek? Nikoliv, jde o oblast práva soukromého, nikoliv práva veřejného. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.
3. Porušuje snad aplikace práva na vzájemné zastupování manželů podle § 696 jejich postavení? Nikoliv; zůstávají v postavení vlastníka jednotky, v postavení odběratele služeb i v postavení společného člena SVJ. Skutečnost, že kterýkoliv z manželů je oprávněn zastoupit druhého manžela v běžných záležitostech vůči SVJ, nic nemění na jejich postavení. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.
4. Porušuje snad aplikace práva manželů podle § 696 právo na ochranu osobnosti? Samozřejmě že nikoliv. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.

Probral jsem postupně všechny výjimky, výslovně zmíněné v § 1 NOZ. Žádná z nich se neuplatní. Ustanovení § 1185 je dispozitivní.

Pro jistotu ještě vyjdu z důvodové zprávy k ustanovení § 1 odst. 2 NOZ, která může být použita pro zjištění úmyslu zákonodárce. Důvodová zpráva uvádí: ”Druhý odstavec navrženého ustanovení vymezuje kritérium pro odlišení ustanovení, která nebrání, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy (dispozitivní právní normy) od ustanovení donucující povahy (kogentní právní normy), od nichž se odchýlit nelze. Důraz se klade na dispozitivitu ustanovení soukromého práva jako na zásadu, zatímco kogentní ustanovení jsou výjimečná. (…) Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží."

1. Je snad v § 1185 formulován výslovný zákaz jednat přímo, bez společného zástupce? Nikoliv. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.
2. Obsahuje snad § 1185 výslovný důsledek odklonu od kogentního ustanovení? Tedy např. neplatnost takového jednání? Nikoliv, neobsahuje. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.
3. Stanoví snad § 1185 výslovně, že k jednání jednoho z manželů SVJ ex lege nepřihlíží? Nikoliv, nestanoví. Naopak podle NOZ platí, že ustanovením zástupce není dotčeno právo zastoupeného jednat přímo. Proto je ustanovení § 1185 dispozitivní.

Závěr:
Ustanovení § 1185 NOZ je bezpochyby dispozitivní. Pane Pavle, pozdravujte ode mne právníky z Vašeho telefonního seznamu. Nesmíte jim vše věřit, vždyť ti “experti” opisují jeden od druhého a nejsou ani schopni odlišit dispozitivní ustanovení od kogentního.

Justitianus