Nejvyšší soud a ministerstvo pro místní rozvoj označují příspěvky na správu příjmem SVJ, který po zaplacení (odeslání na bankovní účet SVJ) zůstává navždy SVJ. Navýšení příspěvků přitom není důležitým důvodem a vlastník tedy nemůže požadovat soudní přezkum, Nejvyšší soud zatvrzele odpírá vlastníkům v podání žalob proti „zvýšení záloh do fondu oprav“. Podle Nejvyššího soudu se přitom „zálohou“ myslí „příjem“. Nejvyšší soud opakovaně argumentuje, že účelem záloh je spoření na budoucí investice, prostředky odpovídající zálohám, či zvýšení zálohy, se budou nejprve spořit. Než je SVJ reálně vynaloží na konkrétní investici (např. na opravu střechy či jinou investici), až teprve potom bude záležitost předložena shromáždění ke schválení a teprve tento moment lze podle Nejvyššího soudu považovat za „důležitý“ a dovolit vlastníkovi podat žalobu, umožnit soudní přezkum, tj. soudní ochranu (např. 26 Cdo 5024/2015). I potom ovšem Nejvyšší soud však takovou žalobu zamítne, pokud byla projevena vůle na shromáždění (hlasovala k tomu přísušná většina), jelikož soudy odmítají zasahovat do autonomie právnických osob.