přehlasovaným vlastníkem je dle Nejvyššího soudu i ten vlastník, který se shromáždění nezúčastnil – viz NS 22 Cdo 1423/2009 (Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.)

u přijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PROTI, nepřítomný, zdržující se.

u nepřijatého rozhodnutí má být přehlasovaným vlastníkem – hlasující PRO, nepřítomný, zdržující se.

ostatně takto to vykládají soudci na Slovensku, kde dodnes platí obdobný zákon k našemu dnes už zrušenému ZOVB.