Paní soudkyně píše:
„zařazení záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu („služby“) mezi platby, které nemusí osoba odpovědná za správu domu a pozemku vyúčtovat při převodu vlastnického práva k jednotce (§ 1186 odst. 1).
(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.“

Vztah pojmů „vyúčtovat, rozúčtovat a vypořádat“ lze určit 67/2013 Sb., § 2 Vymezení pojmů odst. f) vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh v daném zúčtovacím období za společenství je vyúčtování e) totéž za jednotlivé příjemce služeb je rozúčtování, vypořádání je vyrovnání výsledku vyúčtování.
Je ovšem podstatný rozdíl v konstatování „nemusí vyúčtovat při převodu vlastnického práva, tj. nemusí vůbec“ a „nemusí vypořádat ke dni převodu vlastnického práva, tj. nemusí pouze k datu převodu“. Nemusí vypořádat ke dni převodu vlastnického práva ne proto že zákon to dovoluje ale proto, že za zúčtovací období s datem konce „ke dni převodu“ nelze vyčíslit skutečnou výši nákladů na služby, neboť za dodávky plnění se zálohovým financováním není proveden odečet, vyfakturování dodávek a zúčtování záloh.
Vyúčtování se provede ke konci zúčtovacího období a výsledek vyúčtování se rozdělí mezi převodcem a nabyvatelem ke dni převodu vlastnického práva. Např. vyhláška 269/2015 Sb. §5 odst. 5 pro služby teplo a teplá voda.
Vypořádání/vy­účtování se provádí dvoufázově, ke konci ZO mezi společenstvím a nabyvatelem vlastnického práva a potom mezi nabyvatelem a převodcem bez zásahu společenství. Dlouhodobé příspěvky vytvořené spořením za delší časové období může nashromáždit větší objem na účtu společenství, který je rovněž potřeba vypořádat např. navýšením ceny koupené nemovitosti nebo nesplacenou část nákladu úvěru naopak snížením ceny koupené nemovitosti. Nevypořádání by znamenalo buď neoprávněný majetkový prospěch nebo majetkovou újmu pro nabyvatele.