S autorem souhlasím, že tzv. korigování koeficienty je v podstatě falšování výsledků měření. Falšování začíná už u korekčních koeficientů na polohu, kde koeficient bývá nahrán do indikátoru spotřeby, takže pak poměrové měřidlo měří – doslova – od buku k buku. Uváděl jsem jinde příklad 3 bytů se stejným znevýhodněním co do polohy: Odběr tepla 1. bytu 1000 dílků, 2. byt 2000 dílků, 3. byt 3000 dílků. Při koeficientu 50% se 1. bytu odpustí 500 dílků, 2. bytu 1000 dílků a 3. bytu dokonce 1500 dílků! Jelikož jsou všechny 3 byty ve stejných podmínkách, spravedlivější by bylo, aby se každému bytu odpustilo stejné množství dílků. Nemůže jít o přímou úměru, jak je to v legislativě! Znevýhodnění polohou bytu není přímo úměrné spotřebě tepla v bytě! Fyzika zde dostává řádně na frak, stejně jako spravedlnost v rozúčtování nákladů na teplo.

Návrh, aby pevná složka nákladů na teplo byla 80%, aby se pokrylo neměřená vytápění pomocí stoupaček, není dobrý. Ještě více by zanikla motivace k úsporám tepla, už dnes podemletá opatřením, že musíte zaplatit v každém případě 80% průměru domu z nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy. U radiátorové metody je v bytě změřeni přesně prakticky jen u bytů pod střechou, protože tyto byty v podstatě nemají stoupačky – ten kousek trubky k radiátoru se dá zanedbat a zisk neměřeného tepla je zde zanedbatelný.

Krajně nespravedlivá je nivelizace způsobená tím, že se šmahem počítá, že na vytopení bytu o 1 stupeň je zapotřebí 6% tepla. Vůbec to neplatí u bytů s plynovými sporáky, kde musí být nucené větrání, aby se obyvatelé neotravovali spalinami hoření! Sousedka – důchodkyně – si dala do kuchyně televizor a kuchyni používala místo obýváku, kde vypnula topení a pak se divila, že platí hodně za teplo, když „šetřila“. Vytopit kuchyni s nuceným větráním na 24 stupňů, k tomu je zapotřebí daleko více tepla než 6% na stupeň! Obdobně se divili jiní důchodci, kteří sice přebývali v obýváku, ale měli neustále otevřené dveře do kuchyně, přes kterou odvětrávali teplo z obýváku. U bytů s plynovými sporáky povinný limit 80% nákladů je krajně nespravedlivý a ničím neodůvodněný v bytech s plynovými sporáky! Navíc nesprávné odvětrávání tepla ventilačkami je běžným zlozvykem! Šel jsem v neděli na návštěvu a v jednom paneláku většina bytů v optimální poloze bytu měla otevřené ventilačky. Když jsem se vracel po dvou hodinách domů, stav byl nezměněný! Násobná spotřeba tepla v bytech s optimální polohou vůči některým bytům s nejhorší polohou bytu je těžko fyzikálně zdůvodnitelná, ale prakticky snadno dosažitelná neefektivním větráním!

A vůbec: Násobná spotřeba tepla v bytech s optimální polohou byla běžná i v našem domě po zateplení domu, kdy výkon radiátorů v bytech s optimální polohou je vysoce nadbytečný. Dokud jsme neobjednali vyhotovení nových ekvitermních křivek regulujících příkon tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě, tak plýtvači platili jen 140% průměru domu u nákladů na teplo a zbytek se rozúčtoval nevinným. Po změnbě křivek v tu ránu nestačilo, aby byt v nejlepší poloze vyhřály pouze stoupačky, takže už se topí ve všech bytech a na druhé straně byt v nejlepší poloze nedosáhl větší spotřebu tepla nad 175 % průměru domu – s násobnými spotřebami v bytě byl konec. V domě došlo konečně k úsporám tepla, pouhým zateplením domu se uspořilo málo, když se s teplem nehospodařilo.

Autor příspěvku nic nepíše o poloze bytů s násobnou spotřebou tepla ve svém příkladu. Podle mých zkušeností to nebudou byty s nejhorší polohou, protože příkon tepla do domu by měl pokrývat i řádné vytápění bytů v nejhorší poloze, ale to se pak projeví obrovským přebytkem výkonu radiátorů v bytech s nejlepší polohou. Limit 200% u bytů s výbornou polohou je těžko zdůvodnitelný, když máme zkušenost, že po zregulování vytápění ho nelze překročit. Náklady na měření spotřeby tepla by měly být zaplaceny úsporami tepla, ale nějaké úspory tepla státní správu nezajímají. Bydlím v domě, který podle PENB je ve třídě D blízko hranice třídy E a přitom máme průměrnou potřebu tepla cca 0,25 GJ na čtvereční metr vytápěné plochy, což je slušné oproti minulosti, kdy jsme měly plýtvavé ekvitermní křivky.

Souhlasím s autorem příspěvku, že úroveň legislativy je žalostná, ale mám i vážné výhrady proti rozúčtovatelům tepla, že neinformují své zákazníky, že po zateplení by měli změnit regulaci příkonu tepla do domu, jinak výsledky rozúčtování nákladů na teplo budou krajně nespravedlivé, i když budou přesně podle žalostné metodiky MMR, která neví nic o specifických podmínkách v bytových domech s plynovými sporák, když to odjakživa ignoroval i ARTAVy. Navíc MMR dodnes nezareagovalo na dvousložkovou cenu tepla, kdy pevná složka u nás přesahuje 30% nákladů na teplo. Kde jsou pak třeba náklady na ohřev cirkulující teplé vody? Z definice pevná složka spotřeby nákladů má pokrýt ty náklady, které není koncový spotřebitel schopen ovlivnit. Nám se v domě podařilo ovlivnit i spotřebu tepla ve společných prostorách, kde jsme instalovali poměrové měřiče. Do té doby nikoho nezajímala spotřeba tepla ve velké sušárně, protože náklady na teplo v ní měly být v pevné složce nákladů, ale v podstatě se při nízké základní složce rozpočítávaly dle náměrů v bytech, když základní složka ceny tepla je blízko 35 % nákladů na teplo.

Nevážím si arogance moci MMR, které koncipovalo rozúčtování tepla bez možnosti reagovat na specifické podmínky v domech. Dodnes nereagovalo ani na dvousložkovou cenu tepla! Ani ARTAV nemohu odpustit, že neví nic o bytech s plynovými sporáky a s nuceným větráním v nich, ti mohli legislativu připomínkovat. Má v tomto státě zájem někdo na úsporách tepla? Uspoříte-li teplo, dodavatel vám zvýší pevnou složku ceny tepla a jste opět namydlení. Přitom u nás odebíráme teplo z kogenerace, ale na rozvod tepla není napojen žádný skleník, takže úspory tepla v domech končí v chladících věžích u elektrárny, protože dodavatel tepla nemá žádný zájem stanovit cenu tepla tak, aby bylo rentabilní skleníky vytápět, když si veškeré náklady + tučný zisk bez problémů zajistí na bytových domech ve městě. Fuj!´