pane Čmuchale tak tedy již naposled a zřejmě již jen pro vás:

v přípěvku Jdoucíkolem 5. Únor 2018 – 13:29 je vložen odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20. 7. 2011. v tomto rozsudku NS uvádí Ustálená soudní praxe rovněž dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1983, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. února 1968, sp.zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1969, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 v sešitě č. 27 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, a z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí Ústavní soud České republiky odmítl usnesením z 12. května 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/2009/). Dovolací soud se ztotožňuje s názorem, že byť obsahové náležitosti vyúčtování nebyly v rozhodné době stanoveny zvláštním právním předpisem, je uvedená judikatura použitelná i v dané věci, a to proto, že – z důvodů specifikovaných v napadeném rozsudku – musí vyúčtování vždy obsahovat údaj o množství dodané služby. Z toho vyplývá, že podmínkou řádnosti (a tím i splatnosti) je splnění zákonných náležitostí a správná cena. není tam uvedeno, že podmínkou řádnosti je splnění zákonných náležitostí daných zákonem a správná cena a uplatnění reklamace. ostatně to sám potvrzujete ve větě nicméně ŽÁDNÝ z uvedených judikátů neřeší bagatelní procesní hledisko o tom, že by povinný (nájemce) nepodal reklamaci včas a domáhal se uznání.

§ 8 odst. 2 zák. 67/2013 zní (2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky... vy tam někde vidíte napsána slova „jinak právo zanikne“ (jak je v 127/2005 Sb. § 64 odst. 8 )? já ne. tudíž lhůta není propadná (§ 654 NOZ) a vadnost můžete namítat i po této lhůtě.