Navazuji na starší diskusi ze srpna http://www.portalsvj.cz/…rganu-spolku

Právě jsem dostudoval novou judikaturu VS Praha a VS Olomouc z letošního jara, léta a začátku podzimu, kterou jsem si vyžádal ohledně aplikace § 258. Trend je úplně jasný: na SVJ se § 258 nevztahuje.

Někteří soudci konstatují, že se vztahuje přiměřeně, ale vzápětí popřou sami sebe, když ho vyloučí z uplatnění na daný případ.

V těch judikátech se už opakovaně (tedy máme tu konstantní judikaturu vrchních soudů) říká, že vlastník nemůže podat žalobu na rozhodnutí orgánu statutárního, ale pouze na rozhodnutí orgánu nejvyššího.

Aby vlastník mohl žalobu podat, musí současně splnit všechny tyto 3 podmínky:

1. musí hlasovat proti přijetí usnesení
2. žalobu musí podat do 3 měsíců
3. musí jít o důležitý důvod

Nelze podat žalobu na neplatnost celé schůze, žalobní petit musí znít na vyslovení neplatnosti konkrétních usnesení. I kdyby celá schůze byla úplně špatně (výbor neposlal pozvánky nikomu a o záležitosti pokoutně rozhodl na schůzi v obýváku předsedy, kam pozve jen spřízněné vlastníky), nelze zneplatnit celou schůzi. V uvedeném případě by žalobce musel vypsat do petitu všechna usnesení, a pokud je nezná (nevěděl o schůzi, nemá pozvánku, nemá zápis), soud žalobu zamítne. Protizákonně přijatá usnesení se stanou po 3 měsících platná.

Soud musí na začátku testovat postupně splnění všech 3 podmínek a teprve potom rozhodnout, zda vůbec pustí žalobu dál k projednání. Kámen úrazu tedy tkví v posouzení, zda jde o důležitý důvod, přes tento test naprostá většina žalob neprošla.

Teprve následně může soud aplikovat § 258, tedy zkoumat, zda byl při přijetí usnesení porušen zákon nebo stanovy.

I pokud soud dospěje k závěru, že jde o důležitý důvod, pak pokud byla porušení zákona a stanov pouze bagatelní, žalobu zamítne.

Bagatelními vadami jsou např. (vybírám reálné příklady z různých žalob):

• pozdě doručené pozvánky všem vlastníkům
• nedoručená pozvánka žalobci, který se ale nakonec zúčastnil, když se o schůzi dozvěděl náhodou při cestě z práce uviděl, že do sušárny míří houf lidí
• nesrozumitelná nebo neurčitá formulace bodu programu (zhojí se dovysvětlením na schůzi)
• projedání a schválení záležitosti, která nebyla na pozvánce (zhojí se projednáním na schůzi)
• absence podkladů (zhojí se dovysvětlením záležitosti na schůzi)
• odmítnutí vysvětlení projednávané záležitosti (žalobce se měl s podklady seznámit předem)
• nepřipuštění diskuse
• odebrání slova vlastníkovi, který stihl dle nahrávky říct 11 slov
• neumožnění vznést protinávrh a hlasování o něm
• nesledování usnášeníschopnosti
• neumožnění kandidatury do výboru
• zákaz poskytnutí zápisu ze schůze vlastníkovi (žalobci), který zápis obdržel až prostřednictvím soudu při jednání, když zápis založil do spisu advokát SVJ (soudkyně konstatovala, že vlastník mohl podat žalobu o umožnění nahlížení – už ale nevysvětlila, jak měl vlastník donutit soudní soustavu, aby takovou žalobu pravomocně vyřídila v tříměsíční prekluzivní lhůtě zákonem stanovené pro podání žaloby přehlasovaného vlastníka; podle mého studia judikatury z roku 2017 však soudy masově zamítají žaloby o umožnění pořízení kopie zápisu, protože § 254 stanovuje, že podmínky nahlížení určí stanovy a stanovy SVJ pořizování kopií často zakazují; jiné soudy konstatují, že § 254 neumožňuje pořizovat kopie narozdíl od § 8 zák. 67/2013 Sb. a že tedy nebylo úmyslem zákonodárce dovolit členům spolků kopírovat zápisy)