Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 924/2012, ze dne 25. 2. 2015

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřují dovolatelé v řešení těchto otázek: 2/ Zda rozhodování společenství vlastníků jednotek o záležitosti, která není uvedena na pozvánce a je do programu jednání zařazena až hlasováním některých přítomných účastníků shromáždění, je důležitou záležitostí ve smyslu zákona „a zda takové rozhodování není v rozporu se zákonem, event. s dobrými mravy“.

3/ Zda je „přehlasovaným vlastníkem“ ve smyslu zákona vlastník, který „se osobně nezúčastní jednání shromáždění, je zastoupen na základě plné moci a jeho zástupce se při hlasování o předmětném bodu, který není uveden na pozvánce v programu jednání shromáždění SVJ, zdrží hlasování, neboť na základě uvedené absence bodu v programu na pozvánce nemohl být vlastníkem pověřen (zmocněn) k hlasování o takovéto otázce, tedy obdobně jako vlastník, který se jednání nezúčastnil“.

K poslední z předestřených otázek dovolatelé uvádějí, že podle jejich přesvědčení není přehlasovaným vlastníkem ten, který hlasoval pro, v ostatních případech jde o přehlasovaného společníka. Na podporu své argumentace odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009, který je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu.

z odúvodnění soudu: K rozšiřování okruhu aktivně legitimovaných o další osoby však již Nejvyšší soud nevidí důvod. Vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování, svým postojem nedává najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. Stěží proto může být považován za přehlasovaného vlastníka. Vlastník, který je přítomen na shromáždění a nesignalizuje ostatním vlastníkům, že s rozhodnutím nesouhlasí, tak podle Nejvyššího soudu není osobou, která by mohla posléze přijaté rozhodnutí zpochybnit. V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který vlastník nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí.

K závěru, že nehlasuje-li vlastník, který je přítomen na shromáždění, proti přijetí usnesení, nevzniká mu právo podat žalobu, se ostatně přiklání i právní teorie (srov. Novotný, M., Fiala, J., Horák, T., Oehm, J., Holejšovský, J. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 182).

Je to na hlavu postavené. Člověk, který se zdržel dle mého jasně signalizuje, že nehlasuje PRO přijetí usnesení. Pokud by signalizoval že souhlasí, bude hlasovat PRO. Chudák zástupce na tomto shromáždění netušil, jak by chtěl vlastník hlasovat, protože bod nebyl na programu schůze. Místo toho, aby bylo hlasování už na základě tohoto faktu prohlášeno za neplatné, tvrdí soudy, že vlastník který se zdržel není přehlasován. Paradox, blábol, hloupost na druhou.

Přehlasovaný vlastník je každý vlastník, který nehlasuje pro a s usnesením nesouhlasí. Jiný výklad možný není. Tedy ještě to může být vlastník, který hlasuje PRO a je přehlasován většinou, která je PROTI. I takový vlastník je přehlasován. Vlastník, který se zdržel jasně dává najevo (a signalizuje), že není ani PROTI ani PRO. Tedy, že si žádný názor prozatím neudělal. Dle soudu tedy nebude přehlasovaným vlastníkem ani v druhém případě? Pokud většina bude PROTI a on napadne usnesení jako přehlasovaný vlastník? Tentokrát asi nesignalizoval, že je PRO. Ono to ale není o žádné signalizaci, jak se mylně domnívají soudci.

Jaký výsledek hlasování bude, když se většina zdrží a menšina bude hlasovat PRO a další menšina PROTI? Z logiky věci, takové usnesení asi přijato nebude, že? Kdo pak bude přehlasovaným vlastníkem? Ten kdo hlasoval proti, nebo ten kdo hlasovat pro. Z logiky věci, ten kdo hlasoval PRO. Podstata je tedy nikoli v signalizaci, ale v tom, jaký vliv má mé hlasování na konečný výsledek. V konečném výsledku se člověk, který se zdržel započítává do těch, kteří nehlasovali PRO a ve výsledku je to to samé, jako by hlasoval PROTI? Proto i vlastník, který se zdržel musí být považován za vlastníka, který hlasuje PROTI. Takový vlastník nebude mít možnost, napadnout usnesení, kde většina vlastníků hlasovala proti, nebo se zdržela. Bude moci ale napadnout usnesení, kde se hlasuje PRO.

Logika ale asi není výsadou soudců naší justice.

Magda