Zjistil jsem, že ten algoritmus rozdělení nákladů je složitější a jinak než můj výpočet ilustroval. Korekce bytů b a c asi nebyla provedena ve stejném iteračním cyklu. Bez znalosti všech dat SVJ výpočet nelze ověřit. Nicméně úvahy, že položka „korekce SN za otop“ obsahuje i vlivy jiných koeficientů přímo, jsou mylné, ty jsou zapracovány do UF faktoru (viz blok A).
„UF faktor – je součinem všech koeficientů předepsaných normou ČSN EN 834 nebo 835, a to zejména koeficientu výkonu otopného tělesa a koeficientu přestupu tepla. Tento koeficient slouží k přepočtu náměrů RTN na spotřební jednotky (dílky RTN). Převzato "https://www.is­ta.com/cz/infor­macni-centrum/casto-kladene-dotazy-faqs/rozuctova­ni/#Co-je-to-UF-faktor“
Odpověď na položenou otázku může být i následující.
„Je nějakým možným způsobem vysvětlit – zdůvodnit, … platil za teplo více? (téměř o 1000 Kč)?“
To co vlastník platí za teplo se skládá ze tří částí:
1.) základní části (ZN), závisející na velikosti jednotky, za stejné byty musí být náklady stejné (NE že nemůžou být stejné)
2.) spotřební části (SN), závisející na velikosti náměrů jednotek a ostatních parametrů (UF). Velikost lze ovlivnit nastavením regulačních ventilů.
3.) korekce SN, náhrada nákladů za převzaté/předané teplo z okolí, topí-li uživatel mimo „interval průměru“ stanovený pro dům. Tato částka závisí na počtu případů a struktuře (pod/nad) limitního způsobu topení. Tuto částku může uživatel eliminovat volbou průměrné metody topení.