Jako účetní doklad může sloužit na straně vystavovatele (SVJ) a i na straně příjemce (osoby vlastníka). Zákon o účetnictví 563/1991 §11 odst. (1) f) předpisuje dva podpisové záznamy,osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Z pohledu tohoto zákona osoba vystavující doklad podepsat nemusí ani další osoba za SVJ. SVJ tento doklad jako účetní většinou nevyužívá, účtuje se pomocí jiných technických záznamů z vyúčtování (záleží na softwarovém řešení) nebo pomocí hromadné sborníkové sestavy. Pokud vlastník příjemce vyúčtování vede účetnictví pak tento doklad musí doplnit i o výše citované dva podpisové záznamy vlastní účetní jednotky. Řeší se to přípojením dalšího dokladu (průvodka/oběhový list/likvidační doklad/„košilka“) kde se uvádí tyto podpisy a jiné další údaje (kontace).
Vyúčtování je jednostranné adresné právní jednání jehož následkem je hospodářský cíl, vznik obchodně závazkových vztahů (pohledávky a závazky) a jejich formu a obsah stanoví zákon (o službách a další). Základním parametrem úpravy obchodně závazkových vztahů je obchodní zákoník (ObchZ) a má přednost před ObčZ. Paragraf 66 ObchZ uvádí „(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu.“