Relativně dlouhý příspěvek vedoucí k výpočtu výsledné teploty nad sebou situovaných bytů je beze zbytku využitelný pro porovnání systému rozúčtování podle náměrů indikátorů ČSN EN 834 a indikátorů používajících modifikovanou denostupňovou metodu s indikátory VIPA. Aby poměrové měření mělo smysl, je původní výpočet doplněn svislou teplovodní vytápěcí soustavou, kde je využíváno otopné těleso jen ve spodním podlaží. Všechna ostatní tělesa jsou uzavřena. Je to sice naprosto diletantský způsob vytápění, ale fyzikálně možný. Vlastní porovnání obou systémů je celkem zbytečné, poněvadž indikátory ČSN EN 834 s výjimkou nejspodnějšího podlaží neposkytnou vzhledem k nízkým teplotám a nulovým náměrům žádné údaje. Ani žádné koeficienty výkonu, nebo polohy nejsou použitelné, vzhledem k nulovým hodnotám náměru. Bez dlouhého odvozování a zdůvodňování uvedu pro systém MDM VIPA výsledné náměry a výsledné procentuální rozúčtování pro poměr základní a spotřební složky 50/50%. S ohledem na venkovní teplotu je doplněna teplota vratného potrubí v nejspodnějším vytápěném bytě 40°C.

Teplota °C 11,7 13,4 15,3 17,5 40,0 Náměr VIPA 597 685 782 8­94 2043 Úhrada % 79,88 84,22 89,07 94,69 152,14 ZS/SS = 50/50

Závěrem je vhodné připomenout, že i v tak absurdním způsobu vytápění je modifikovaná denostupňová metoda s indikátory VIPA použitelná pro poměrové měření v celém rozsahu venkovních teplot, v celém rozsahu teplot bytů a vhodná i pro libovolně zateplené budovy. Pro skutečné poměrové měření v reálných podmínkách samozřejmě do náměrů vstupuje vliv vnitřních prostupů tepla (kladné i záporné), vliv dodatkových zdrojů tepla ze spotřebičů a pobytu osob a vztah k právní úpravě ceny bytu, nebo nájemného ve vztahu k energetické náročnosti.