Dobrý den, doporučuji vám změnu způsobu vyúčtování. Poměrovými měřidly změříte bludy. Pokud by měly měřit správně, tak by bylo nutné oddělit tepelně byty od sebe. Představte si, že by jste měl vnitřní izolaci stěn se sousedy stejné kvality, jako venkovní stěny a stejně by to nestačilo. Prostě to nejde. Vnitřní plochy, kterými teplo z bytu uniká jsou větší, než ty venkovní. A když je navíc vynásobíte koeficienty prostupu tepla (venkovní 0,25 a vnitřní 2,2), vyjde vám, že vnitřními prostory teplo prostupuje i 7× lépe nebo rychleji (na 1°C rozdílu teplot) než venkovními. To je pěkná tepelná dálnice, že? Ještě jeden moment existuje, kdy by poměrová měřidla měřila správně. Když budou mít všechny byty stejnou teplotu (pak nebudou rozdíly a teplo nemá kam prostupovat) ale to bohužel zajistit nejde. Proč? Třeba jen kvůli termostatickým ventilům. Ty změnily vytápění na tzv. tepelné pulzy. Pustí plný průtok horkou vodou otopným tělesem na určitou dobu a vypne. Až se ochladí na nastavenou teplotu opět zapne. Těmito pulsy vytápíte. No to je „paráda“, když horkým vzduchem, řekněme 30 až 50°C ovíváte strop a teplo jde k sousedovi. A ten má najednou tolik tepla, že musí vypnout svoje topení a dokonce vyvětrat. Dřív jste si ventilem zaškrtili průtok, (ale to poměrové měřiče nesnáší a měří ještě blběji, proto termostaty), a jakžtakž pracně jste dosáhli tepelné pohody v bytě. Tak vůbec nevíte kolik tepelných pulzů vyrobíte. Místo jednoho třeba 4× víc. Prostě během tepelného pulzu máte u stropu zbytečně moc velkou teplotu a soused za dodané teplo nezaplatí. No to víte, takové odborníky máme ve vládě, kteří za patřičný obolus schválí vše „potřebné“.