Nedávno jsem tu uváděl mezní příklad, kdy topí jeden byt dole a ostatní nad ním ne a jak klesá teplota a také náklady na topení dolního bytu. Že může protopit i 4-násobek vlastní spotřeby. Dále jsem ukázal, jak to bude vypadat, když se byt nad ním rozhodne zatopit a co to pro něho znamená. Pokud srovná teplotu se spodním bytem, tak přebírá vytápění i všech bytů nad sebou. Tedy kterýkoliv byt se může ocitnout v pozici vytápěče ostatních. Ideální stav je ten, kdy je ve všech bytech stejná teplota. Pak by poměrové měřiče ukazovaly správně. Měřil jsem infrateploměrem teplotu stropu a podlahy na mnoha místech. V místnosti, kde jsem vypnul topení byl rozdíl do 0,5°C. (Našel jsem tyto rozdíly i na stropu, stejně jako na podlaze, vlivem nábytku, blízkosti venkovní stěny atd.). Po zapnutí topení, ale bylo u stropu o min. 3°C víc než u podlahy. Řekli jsme si, že 3°C stačí pokrýt spotřebu bytu nad vámi i dalších. K čemu dojde? Byt nad vámi buď majitel nebo jeho termostatický ventil zjistí, že nemusí tolik topit. Proto jsem dříve tvrdil, že kdo zatopí, zaplatí. A co na to termostatický ventil? Nečtěte popis funkce firem, které se montáží zabývají. Přečtěte si třeba tohle: https://www.novinky.cz/…-pohodu.html V článku sice šlo o propagaci a důležitosti termostatických ventilů, ale podařil se jim úžasný opak. Jak se píše, ventil pustí do otopného tělesa teplotu topného média kolem 50°C (opět měřeno infrateploměrem) a až se „dosáhne požadované teploty v místnosti“ tak vypne. Pokud je třeba více tepla, tak musí topit déle. Nebo nesepne vůbec, pokud nenastanou podmínky, pro topení. Přesnost spínání a fungování termostatu podle teploty v místnosti nemusím rozvádět, když teplotní spínač je na otopném tělese a jeho těleso je vyhříváno vodou (50°C). Spíš reaguje na teplotu přiváděné vody. Když je přivedena voda nižší teploty, hřeje déle než vypne a opačně. Dřív na něm byly stupně Celsia, ale brzy je zaměnili za nic neříkající čísla, proč asi? Ale to nejhorší jsou tepelné pulsy, kdy horký vzduch valí pod strop a o to rychleji přestupuje k sousedům. Dále nepoznáte, kolik tepelných pulsů jste měli a kolik by bylo potřeba, (kdyby teplo neutíkalo) v místnosti budete mít pořád těch „nastavených“ 20°C. Jako řešení vám nabízí „vyladění topné soustavy“. Další dáreček. Jistě, škrtící trysky vřazené před otopná tělesa nedovolí plný průtok, jak tomu bylo s termoventily a tak nedovolí takovou spotřebu tepla, jak předtím. Ano, účel byl splněn, ale příčina stále zůstává. I když jak uvidíte dál, … Příčinu vidím v tom, že na „šetření“ teplem (za drahé peníze) jsou zainteresovaní spotřebitelé a veškeré náklady jdou na jejich triko. Měřiče, termostat. ventily, vyladění soustavy, co si ještě vymyslí? Pokud nebudou na šetření zainteresovaní dodavatelé (zákonem), tak se nic nezmění. Dodavatel potřebuje na svůj provoz určitou kvótu a ten ze spotřebitelů musí dostat, jinak zkrachuje. Když zateplením snížíte potřebu tepla na polovinu, tak zákonitě musí jít cena dvakrát výš + inflace. A tak funguje teplotní teror. ( o tom se snažila říct Vitásková, že zákony nechrání spotřebitele). Dodavatel nesníží teplotu topného média, když zateplíte. Co ho k tomu nutí? A tak v mnohých panelácích je teplota ve sklepech (kde jsou rozvody) kolem 30°C. (O tom taky padla řeč). A jak by to mělo vypadat, když jsem „tak chytrý“? Do vyladění se musí zapojit dodavatel, tím, že vyladí dodávku. Otopná tělesa v bytech by měla mít plný průtok trvale (teplosměnnou plochu -co největší- nechám na odbornících) a teplotu topného média (co nejnižší) by měl řídit dodavatel. Tady je vyladění otopných těles opodstatněné!!! Ne škrcení!!! Dodavatel moc dobře ví, kolik tepla by měl dodávat do paneláku podle venkovní teploty, (ale nechce). Každý byt má svou tepelnou ztrátu, také se dá spočítat a podle ní by měl dostávat teplo, podle venkovní teploty. Pokud se tohle zajistí (s malou rezervou a nemožností zavřít ventil úplně), pak je měření na dobré cestě. Když si někdo vyvětrá příliš, tak bude mít zimu, bohužel. Otopná soustava nebude stíhat. I tak a nikdy to nebude stoprocentní. Pokud chcete měřit dodávku tepla. Pokud se „spokojíte“ s placením podle teplotního komfortu, tak vše výše napsané vám může být do jisté míry jedno.