Napsal jste: „Po aplikaci spodního limitu se zvýší měrné náklady bytů s nulovými a nízkými náměry dejme tomu z 50 % průměru zúčtovací jednotky na 80 %…přebytek se rozdělí mezi spotřebitele, jejichž měrné náklady překročily 200 %. Bude přerozdělen úměrně k náměrům indikátorů. Původně vypočtené měrné náklady „nadlimitních“ bytů se tedy sníží; v příkladu, který uvádím, možná i pod úroveň předchozího 140 % průměru zúčtovací jednotky.“

Popisujete to nesprávně. Postup bude následující: Spotřebitelé s podlimitními náměry doplatí do 80% průměru. O tyto doplatky se sníží měrné náklady nikoliv uživatelům s nadměrnými náklady, jak uvádíte, nýbrž se o ně sníží měrné náklady ostatním spotřebitelům, jejichž náměry vyhovovaly limitům tj. byly v rozmezí 80% až 200% průměru. Spotřebitelům s nadlimitními náměry nad 200% průměru se vyúčtuje 200% průměru a zbytek měrných nákladů nad limit 200% se zase rozúčtuje mezi ostatní spotřebitele kteří vyhovovali limitům tj. byli v rozmezí 80% až 200% průměru.

Shrnuto, všem spotřebitelům kteří nevyhoví limitům tj. s měrnými náklady pod 80% nebo nad 200% se vyúčtují uvedené limity (80% nebo 200%) a je to jejich konečná úhrada a vzniklé rozdíly těchto spotřebitelů se dále rozúčtují mezi ostatní spotřebitele, kteří vyhovovali limitům tj. byli v rozmezí 80% až 200%. Pokud po tomto rozúčtování někteří další spotřebitelé překočí limity 80% nebo 200%, budou pro ně uvedené limity opět konečnou úhradou a vzniklé rozdíly se rozúčtují opět mezi ostatní, keří limity nepřekročili. V případě potřeby (tj. kdyby po uvedeném rozúčtování opět někdo překročil limity) by se uvedený postup zopakoval.