Enormní rozdíly v náměrech se objevily po zateplení domu. Vypadla mi číslovka – vytápění kvůli rybičkám mělo být na 30 stupňů, teprve pak se začnou množit. Kdybychom neměli domovní předávací stanici, tak bychom dodnes museli věřit dodavateli tepla, kolik GJ tepla nám naúčtoval. V sousedním domě si dali tu práci, že denně ve stejných hodinách odečítali v DPS kolik dům odebral tepla v závislosti na venkovní teplotě. Zde na portálu naleznete kritiku od odborníka z firmy VIPA na konkurenční systém měření, který zde jako odstrašující příklad uvádí Ing. Klokočník na bytech A a B. Známá poučka, že na každý stupeň tepla při vytápění je zapotřebí zvýšit spotřebu tepla o 6%, platí jen za předpokladu, že se teplo z domu neefektivně neodvětrává. Pokud se snažíte zvýšit teplotu v kuchyni, kde je plynový sporák, a kde i po zateplení máte v oknech výřez izolace, zajišťující nucené větrání kuchyně, abyste se při vaření na plynu neotrávili, tak těch 6 % neplatí a spotřeba tepla je daleko vyšší! Mám to odpozorované, takže nevěřím ani rovnostářským denostupňovým systémům. Fakt je, že výsledná teplota v bytech se sice dramaticky neliší, ale spotřeba tepla se může dramaticky lišit při odvětrávání tepla a s tím systém rozúčtování nákladů na teplo nepočítá. Cenným zdrojem poznání pro mne byla Energetická liga, kde se porovnávají bytové domy ve spotřebě tepla a ukazatelem byly kWh na čtvereční metr vytápěné plochy za rok. Nechápu proč kWh, když na fakturách máme teplo v GJ. Ale i tak – ukázaly se tam obrovské rozdíly mezi domy. Scházely mi tam další ukazatele – zda jde o dům zateplený či ne, ze zbytečného PENB by tam mohlo být pro orientaci písmeno označující energetickou náročnost domu. Tak se mohlo již dávno odhalit, že mnozí tvůrci PENB odflákli výpočty a též by bylo zjevné, že označovat třídu energetické náročnosti by bylo přesnější na základě potřeby GJ na čtvereční metr vytápěné plochy. GJ má skoro každý dům na fakturách za teplo, vytápěná plocha je známá a GJ na čtvereční metr za rok je agregovaným údajem, který hodnotí jak obálku budovy, tak i chování lidí v domě k úsporám tepla. Když mluvím se sousedy, kteří mají stejný typ domu, tak rozdíly ve spotřebě tepla v GJ jsou velmi výrazné! Systém rozúčtování tepla dle MMR se zvrhl v rovnostářství, vůbec nemotivuje k úsporám tepla lidi v bytech. Svůj podíl na neutěšeném stavu má i ARTAV, tam ty extrémní rozdíly v náměrech u některých systémů měření měli analyzovat a vyvodit z nich závěry. Systém rozúčtování tepla nijak nereagoval na zateplování domů, nikdo nevaroval, že po zateplení domu je v první řadě třeba snížit příkon tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě a na nové kvalitě obálky domu po zateplení. Termostatické ventily na radiátorech fungují tak, že ventil se otevře, až teplota v bytě klesne pod hranici nastavení hlavice ventilu. Tak se objevují nulový náměr na radiátoru, když teplo berete i z jiné místnosti téhož bytu odstraněnými či pootevřenými dveřmi, případně když vám místnost vyhřeje tlustá stoupačka topení, když dům nemá řádně zateplenou střechu a lidé pod střechou, aby nezmrzli, musí topit naplno. Korekční koeficienty v indikátorech to zakamuflují a podněty k úsporám tepla jsou ty tam. Všichni platí jako mourovatí, stát má z vysoké spotřeby tepla vyšší DPH, teplárny si mnou ruce! Líbí se mi postřeh Ing. Klokočníka o pevné části ceny tepla u dvousložkové ceny tepla z teplárny – cena za garantovaný příkon. To je další žába na prameni. Touto pevnou složkou se stane to, že v létě, a v přechodných obdobích roku, kdy berete málo tepla, vás v domě přijde GJ velmi draze. Proč by teplárna v období menší spotřeby v domech neměla vyhřívat i skleníky a bazény? Nedělá to proto, že vše zaplatí lidé v domech napojených na teplárnu. Za stávající ceny tepla na jaře i na podzim by každý provozovatel skleníků zkrachoval, stejně tak i veřejné bazény platí jako mourovaté. Náš dům bere teplo z kogenerace, ceny tepla drasticky narostla, stát podporoval kogeneraci, ale určitě z DPH vycucaného z bytových domů. Jel jsem kolem elektrárny – venkovní teplota byla –10 stupňů, ale u dvou ze tří chladících věží u elektrárny se valila pára, jak věže chladily odpadní teplo. My v domech šetříme, žádný skleník teplo od elektrárny nebere, vše zaplatíme i s úroky za nehospodárnost, kterou stát podporuje i stanovováním a nedostatečnou regulací cen tepla od lokálních monopolistů. Na denostupňové metodě mi vadí to, že kamufluje rozdíly ve faktické spotřebě tepla. Na ARTAV mi vadí, že nenainstalovaly dva systémy najednou do jednoho domu a že nedělali analýzu, kde a jak se teplo ztrácí a co vlastně jednotlivé systémy jsou schopné vykonat pro úspory tepla v domech. No a MMR k celému tomu kvasu jen dlouhá léta nečinně přihlíželo, nezaregistrovalo ani dvousložkovou cenu tepla, přešlapovalo nad systémem rozúčtování tepla. Když navíc v některých domech došlo k tomu, že některé byty mají rozdílná okna a balkónové dveře, pak fixování spotřeby tepla na –20% od průměru domu znevýhodňuje ty, kteří si za lepší skla připlatili. Argument, že všechna okna v domě se mají měnit najednou, neobstojí. Co není výslovně zakázáno, je povoleno. Výbor u nás neuhlídal, že se výměna oken v domě rozfázovala, takže i mimo Prahu existuje další tančící dům s nestejnými okny. Je třeba reagovat i na NOZ – okna bytů, i když mohou být společnou částí domu, tak financování jejich obnovy jde plně na vrub vlastníka bytu, tak proč, když si vlastník připlatí na kvalitnější okna, by měl být penalizován za úspory tepla nesmyslným sešněrováním rozúčtování tepla při existenci řady systémů poměrového měření?