Špičkoví odborníci budou na vysokých školách a možná i v Akademii věd, pokud kvůli nedostatku financí je už nepropustili. Ve státní správě by špičkového odborníka asi též nezaplatili. Já se musím těch lidí na MMR zastat – nemají to lehké. Systémů pro měření tepla je více, a to i těch systémů, co dělají tzv. poměrové měření. Výrobci poměrových měřidel dělají měřidla podle nějakých norem. Někde jsem četl, že ta naše norma se liší od té evropské. To by tak nevadilo, v každém domě musí být všechna poměrová měřidla stejného typu od stejného výrobce. Kalibrace měřidel po výrobě se asi nedělá, alespoň o ní nevím. Z hlediska zákazníka je indikátor pro mne černá skřínka bílé barvy. Vím, že má být namontovaná v horní třetině radiátoru. Za obrovský nešvar považuji fakt, že do indikátorů umožnili nahrávat korekční koeficienty, takže náměrem jsou většinou korigované dílky. Kdysi byly radiátory montovány s výkonem, který měl pokrýt velké teplotní ztráty paneláků. Po zateplení zůstaly v domech radiátory původní, které mají nadbytek výkonu pokud nezregulujete příkon tepla do domu. Nyní jeden radiátor stačí vyhřát více místností pokud odstraníte dveře, případně pokud je necháte pootevřené. Chytráci toho využívají na úkor sousedů a topí převážně radiátory s nejvyššími korekčními koeficienty, kde korekce dosahuje nezřídka i 60%. Pan Ing. Klokočník uvedl příklad z domu, ale blíže ho nedefinoval. Ze své zkušenosti tvrdím, že jde o zateplený dům s kuchyněmi s plynovými sporáky, a že ekvitermní křivky, které regulují dodávku tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě jsou původní – tedy pro nezateplený dům. Uvedl sice rozměr bytů, ale neuvedl průměrný počet dílků na byty uvedených rozměrů. Též by mě zajímal medián takovýchto bytů ve shodném stupni znevýhodnění, protože vyhláška pracuje s průměry a s tím, že žádné teplo se nedá neefektivně odvětrávat. Zaujal mě i jeho námět, že výkon stoupaček by se měl rozúčtovávat výkonově. Pan lake zveřejnil snímek, kde měli indikátory na stoupačkách – tedy i na zpátečce, kde měřil teplo jednou už změřené na radiátorech ve vyšších poschodích. Chtěl jsem teplo ve stoupačce zhruba počítat: Znám vnější průměr trubky, neznám šířku stěny trubky, ale ten se snad může zanedbat. Znám výšku trubky v daném podlaží i náměry indikátorů ve vyšších patrech, ale náměry jsou bezrozměrné a jak vyjádřit v dílcích teplo vydané stoupačkou v daném podlaží s dostatečnou přesností a vypovídací schopností použitelnou pro rozúčtování, to nevím. Považuji to za námět pro výzkumný úkol. Firma, která nám rozúčtovává teplo, si nechává platit rozpočet za každý instalovaný indikátor, takže každé zpřesnění měření pomocí dalších indikátorů se prodraží. U poměrového měření nejde o přesnost, ale o relativní spravedlnost rozúčtování za rozumnou cenu.