Pane Patočko, věnovala jsem letos mnoho času pokusným rozpočtům tepla s tímto výsledkem (bez ohledu na starý či nový metodický pokyn): Jestliže byt A má spotřebu 201% průměru a byt B 199%, pak první z bytů zastropuji 200% a do dalšího výpočtu nejde, zatímco druhý z bytů vstupuje do několikanásobného přepočtu mezi „normální“ byty a každým dalším kolem se zmenšuje rozptyl hodnot kolem průměru, až se mi tento byt dostane např. na 160% průměru. V penězích pak rozdíl mezi bytem A a bytem B činil 3000 Kč, přestože měli prakticky shodou spotřebu. To asi nebylo záměrem tvůrců vyhlášky? (Totéž platí i pro spodní hranici.) Provedla jsem po každém kole iterace srovnání, na kolika procentech průměru se každý z „normálních“ bytů nově nachází, s každým kolem se rozptyl zmenšuje. Při dosavadním postupu je tudíž nejvýhodnější ocitnout se na 199% průměru a nejhorší ocitnout se na 81% průměru. Kdybych po prvním kole výpočtu upravila procento u nadlimitních bytů na 200% a u podlimitních na 80% a pak jedním jediným krokem provedla výpočet tak, aby „normální“ byty měly stejný rozptyl od (nového?) průměru, jako měly v prvním kole, pak by výpočet byl určitě spravedlivější a jednodušší. Marie