Bod o úvěru a návrhu a schválení odměny v pozvánce schůze
Mám tento dotaz a předtím jsem hledal nejen zde v diskusi viz dále ale i na netu.
V pozvánce máme bod xy: „Informace ohledně získání úvěru (fyzické připsání peněz), návrh a schválení odměny“.
1/ ze schůze jsem se omluvil
2/ samozřejmě jsem tušil, že půjde o odměnu výboru za práci s administrativou, ale to je vedlejší; z pozvánky není jasné „odměna“ a)pro koho konkrétně, b)za co, c)hlavně výše
Dle informací od účastníka schůze (počkám na zápis a zvláště na usnesení) jde o odměnu ve výši 10% získaného úvěru. Pochopitelně máme ve stanovách(2000) paragraf o podkladech ke schůzím.
Je otázka, zda lze rozporovat nízkou míru informace z pozvánky a požádat nejdříve společenství o nové hlasování. Teprve po odmítnutí postupovat jako „přehlasovaný vlastník“. Opakuji, že ještě ani nevím, zda bude odměna i v usnesení nebo jen v rámci bodu xy.
Dle mne je podstatné pro možnost obrátit se na soud, pokud výbor nepřijme argument že bod odměny v pozvánce nebyl zcela jasný je to, že odhlasovaná odměna je hodně vysoká (nejde o stokoruny či 5000 Kč) a v pozvánce nebyla její výše (takřka úmyslně) uvedena. Při hlasování o úvěru nebyla ani řeč (aspoň ne v zápise) o odměně (to bych překousl), ale hlavně ne o výši v řádu desetitisíců.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Nyní cituji, co jsem vše k tématu našel v diskusi
Usnesení o věci neuvedené na pozvánce
Vložil Viktorie (bez ověření), 10. Březen 2012 – 10:28 :: Návrhy na změnu zákona "Dočetla jsem se tu, že usnesení shromáždění o věci, která nebyla uvedena na pozvánce, je neplatné.
(1) Jedná se o absolutní neplatnost, kterou není třeba namítat?
Nebo: (2) Tuto neplatnost je třeba namítnout (jak, komu, kdy), jinak takové usnesení platí? "
- – – – – – – – – –
Hlasovat o hlasování Vložil Pavel, 12. Březen 2012 – 10:09
„Aby se členové mohli rozhodnout, že o nějakém bodu nebudou hlasovat nebo, že ho přesunou do budoucnosti, o tom musejí mít nějaké informace. Ty se dozví až při projednávání konkrétního bodu“
(necituji pana Pavla přesně, ale jen proto, že na rozdíl od základního dotazu, na který pan Pavel v r. 2012 odpovídal, my něco v pozvánce máme).
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
b)http://www.portalsvj.cz/faq/kdy-se-vlastnik-muze-obratit-na-soud
Vložil ZoVB
Kdy se vlastník může obrátit na soud z důvodu, pokud nesouhlasí s výsledkem hlasování na shromáždění vlastníků?
Zákon o vlastnictví bytů rozlišuje v §11/3 dva různé případy. (1) Usnesení nebylo přijato:
(2) Usnesení bylo řádně přijato shromážděním, ale vlastník nesouhlasí: „Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.“
Kdo je „přehlasovaný vlastník“ ve smyslu ZoVB? Přehlasovaným vlastníkem … může být i vlastník, který nebyl na shromáždění přítomen; takovou podmínku totiž žádný právní předpis nestanoví. (K aktivní legitimaci vlastníka nepřítomného na shromáždění viz např. rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 3246/2007).
Kdy půjde o „důležitou záležitost“? Úspěšná možnost obrátit se na soud v případě řádně přijatého usnesení je omezena na případy, kdy jde o důležitou záležitost. Co si pod tím lze představit? Nejvyšší soud v citovaném usnesení to vyjádřil větou „… aby vlastník jednotky nebyl ve výkonu svého vlastnického práva k jednotce omezován více, než je potřebné pro ochranu vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek.“ [1]. V jiném případě Nejvyšší soud dovodil, že „… důležitou záležitostí ve smyslu ZoVB se rozumí skutečnost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“ Pokud tedy bylo v SVJ přijato usnesení o běžné záležitosti, která neznevýhodňuje vlastníka, ani mu nezabraňuje nakládat s jeho majetkem, pak je pravděpodobné, že soud by jeho žalobu zamítl s odkazem na platnost řádně přijatého usnesení shromáždění.
- – – – – – – – – – – – – – –
K pojmu „důležitá záležitost“
Vložil lake, 24. Únor 2012 – 11:24 Podrobný výklad pojmu „důležitá záležitost“ ve smyslu ZoVB podal rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3706/2010, ze dne 25. 1. 2012, viz http://kraken.slv.cz/29Cdo3706/2010
„K výkladu tohoto pojmu se Nejvyšší soud vyjádřil již v usnesení ze dne 22. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007, v němž … Jinak řečeno, přehlasovaný vlastník může požádat soud o přezkum usnesení přijatého shromážděním zásadně pouze tehdy, má-li napadené usnesení významný dopad do právního postavení, práv či povinností společenství a/nebo jeho členů vlastníků jednotek.
Co má být obsahem žaloby?
Vložil lake, 16. Únor 2012 – 17:46 … Jedinou možností pro přehlasovaného vlastníka tedy je domáhat se toho, aby soud vyslovil neplatnost přijatého usnesení. Viz též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 383/2010, ze dne 25. 1. 2012:
Nepřítomný vlastník je také „přehlasovaný“
Vložil lake, 4. Červenec 2011 – 4:09 Vlastník, který nebyl na shromáždění přítomen, je „přehlasovaný“ a může se obrátit na soud. … rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 3246/2007, v němž soud bez pochybností za „přehlasovaného vlastníka“ považoval i vlastníka jednotky, který nebyl na shromáždění přítomen a hlasování se neúčastnil.
Kupodivu soudci v této věci stále nemají jasno. Například Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 27. srpna 2008, č.j. 14 Cmo 478/2007–193 nesprávně interpretoval pojem „přehlasovaný vlastník“
Že takovýto výklad je nesprávný, judikoval po dovolání žalobce Nejvyšší soud v rozsudku 22 Cdo 1423/2009, ze dne 25.5.2011:
SVJ – přehlasování a Nejvyšší soud 22 Cdo 1423 / 2009
Vložil MartinII, 14. Říjen 2011 – 10:59 Na http://www.JakPronajimatByty.cz je článek o hlasování, na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. •– – – – – – – – – – – – – – – Citace z článku:
V daném případě šlo o to, že … . Jeden z vlastníků s tím ale nesouhlasil a podal k soudu žalobu na zrušení tohoto usnesení. Soudy … žalobu zamítly. Dotyčný se ale dovolal k Nejvyššímu soudu a ten tyto zamítavé rozsudky zrušil. Rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1423/2009, ze dne 25. 5. 2011):
Žalobu na zrušení usnesení shromáždění vlastníků může podat i ten vlastník bytu, který se shromáždění vůbec neúčastnil.
ZoVB: přehlasování a Nejvyšší soud ČR 22 Cdo 1423/2009 (2)
Vložil ZoVB: přehlasování a Nejvyšší soud ČR 22 Cdo 1423/2009 (2), 14. Říjen 2011 – 18:47 Vyjádření k příspěvku: „Vložil MartinII, 14. Říjen 2011 – 11:59“ poukázal jste na rozhodnutí NS ČR, sp. zn.22 Cdo 1423/2009 (přehlasovaný vlastník napadá usnesení shromáždění). Pokud vlastník jednotky napadá „usnesení“ samostatnou žalobou, snaží se toto „usnesení“ zrušit „pro všechny vlastníky“ (ne jenom pro sebe). Usnesení bude prohlášeno za neplatné.
Poslední komentáře