Před lety jsem navštívil odborníka z EKIS (bezplatná poradna) a ten zpracoval model našeho domu. V přízemí jsou garáže a společné prostory domu (jen 3 místnosti v přízemí byly vytápěné – sušárna, mandlovna a domovní předávací stanice tepla). Vyšlo mu, že nejnáročnější podmínky z hlediska energetické náročnosti mají byty nad přízemím, lepší na tom byly byty pod zateplenou střechou a nejlepší podmínky mají byty v mezipatrech. Analyzoval jsem skutečnou spotřebu tepla v jednotlivých podlažích s vyloučením vlivu koeficientů na polohu místnosti a vyšlo mi, že nejmenší spotřebu tepla mělo poschodí nad společnými prostorami, největší spotřebu poschodí pod střechou a rozdíly mezi poschodími v mezipatrech byly nevýznamné. Odborník v analýze zanedbal vliv stoupacího potrubí, který je procentuálně u zatepleného domu větší než u nezatepleného domu. Byty pod střechou mají kratičké a nejtenčí stoupačky, byty nad přízemím mají stoupačky největšího průměru s nejtlustšími stěnami a prochází jimi veškeré teplo pro byty nad nimi. Z toho mi vyplynulo, že zjednodušený model domu může vést k zavádějícím závěrům. A teď už k těm extrémním náměrům: Z fyziky vyplývá, že ke zvýšení teploty v bytě oproti průměru domu o jeden stupeň je zapotřebí zvýšit spotřebu tepla o 6% a platí to i obráceně – snížení spotřeby tepla o 6% oproti průměru by vedlo ke snížení teploty v bytě o 1 stupeň. Ten, co by měl mít teplotu kolem 11 stupňů, ji má o hodně větší vlivem stoupaček a prostupu tepla z okolí, kdežto ten, co by měl mít teplotu nad 42 stupňů ani nemusí dotovat teplem sousedy, když větrá nehospodárně. Srovnávat vzájemně můžeme dobře jen byty ve stejných podmínkách a i tam zjistíme výrazné rozdíly, které se mnohdy nedají zdůvodnit jinak, než že někdo nepřiměřeně větrá, anebo když používá místnost jinak, než byla vyprojektovaná. V kuchyních máme plynové sporáky a v nich jsou v některých bytech i plynové trouby. Aby se v bytě někdo neotrávil, i u zatepleného bytu s plastovými okny musí být konstrukčně zajištěno nucené větrání kuchyně. Sousedka netopí v obýváku, televizor má v kuchyni a kuchyni vytápí na 24 stupňů, takže má nadprůměrnou spotřebu tepla v domě. Rozúčtování nákladů na teplo se jí nelíbilo, že hodně platí. Když jsem jí vysvětlil, v čem tkví příčina, nic nezměnila, ale už si nestěžuje. I svůj obývák temperuje teplem z kuchyně, aniž o tom věděla. Jiní sousedé si stěžovali, že nemohou vyhřát obývák na 24 stupňů. Zjistil jsem, že v kuchyni sice málo topí, ale dveře z obýváku do kuchyně mají prakticky stále otevřené, protože klasické dveře nahradili shrnovacími, které vůbec netěsní. Druhé dveře z obýváku mají též shrnovací a ty vedou na chodbu bytu, takže v obýváku mají vytvořené dokonalé větrání místnosti, ale požadovanou teplotu dosáhnou jen s vysokými náklady. V domě máme i byty, kde mladí manželé odstranili dveře mezi místnostmi – je to jejich volba. Nikdo se nemůže divit, že protopí hodně. Řečnická otázka: k čemu jsou koeficienty na polohu místnosti u místnosti bez dveří? Naopak nízkou spotřebu v bytech mívají lidé s nemocí srdce, kteří nesnášejí přetopené místnosti.