Zyx,
podle všech dosavadních rozsudků soudů se i SVJ vzniklá podle ZoVB řídí podle „bytového spoluvlastnictví“ NOZ. S uvedenými rozsudky se můžete seznámit zde:
http://www.portalsvj.cz/…tnost-stanov
Tento soudní spor míří k odvolacímu soudu, tak uvidíme, jak si s ním poradí.
Dalším je judikát j.č. 25Cm42/2014. V tomto judikátu se mimo jiné uvádí:
„Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“
Přestože se jedná v předmětném sporu o SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se stanovami z r. 2012, odvolává se soud na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206).
I podle dalšího vyjádření soudu
http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno
se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ.
A jak to vidí Ústavní soud? V Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15 najdeme odpověď.
Stěžovatel se bránil proti rozsudku KS, jak uvádí ÚS, následovně:
„Proti rozsudku krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 20. 10. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecný soud aproboval postup, podle něhož splátky úvěru na zateplení domu jsou zahrnuty do fondu oprav a vybírány jako příspěvky na správu domu. Krajský soud měl dovodit, že na danou jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a že smlouva i nadále váže výhradně původního vlastníka jednotky. Z § 1186 o. z. navíc nevyplývá převod dluhu ze zákona.“
A ÚS dále uvádí:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav. Krajský soud přihlédl i k okolnosti, že stěžovatel, který byl před převodem jednotky jejím nájemcem, si musel být vědom investic do oprav domu a s tím případně spojeného zadlužení; ze zákona navíc plyne povinnost převodce informovat nabyvatele, jaké dluhy související se správou domu a pozemku na něj přejdou. V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož pojem „správa domu“ užitý v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. zahrnuje taktéž opravy společných částí domu, mj. náklady na zateplení fasády (rozsudek ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, dostupný na www.nssoud.cz).“
„Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.“
Takže ÚS jednak odmítl stěžovatelovo tvrzení, že na jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a dále že postup podle § 1186 NOZ považuje za ústavně konformní (v případě, že by se SVJ vzniklá podle ZoVB neřídila nadále dle NOZ, jak tvrdil stěžovatel, nemohl by se uplatnit § 1186 z „bytového spoluvlastnictví“ NOZ).
Žádný judikát, který by potvrzoval lakeho výklad, že se SVJ vzniklá podle ZoVB neřídí „bytovým spoluvlastnictvím“ NOZ jsem nezaznamenal.
Poslední komentáře