Analýze proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla ve smyslu hlavních nedostatků denostupňové metody neříkám vůbec nic, protože se mně to netýká ani jako bývalého pracovníka Technické univerzity v Liberci, ani jako uživatele bytů, kteří tuto metodu poměrového měření a rozúčtování nepoužívají. Údajné hlavní nedostatky denostupňové metody uvedené v analýze, zpracované pro MPO pracovníky ČVUT by měly vysvětlit firmy, které tuto ověřenou metodu převzaly ze severských zemí. . Původní diskuzní dotaz zněl na metodu „sklíček“ na odtokovém potrubí otopného tělesa. Tomuto znění metody jsme samozřejmě rozuměli. Pokud se dotaz týká modifikované denostupňové metody s indikátory nazvanými vnější integrační poměrová měřidla, zkráceně MDM VIPA, podávám následující vysvětlení. Metoda není uvedena na str.44–46, ale na str.43–44 v kapitole 3.2.3, ve které je chybně uveden nejen název metody a chybně uvedena rovnice pro zpracování jednotlivých náměrů indikátorů, ale v podstatě všechno. Spolu s chybným uvedením podstaty poměrového měření je chybně použita rovnice pro tepelný výkon otopného tělesa. Pokud se týká proveditelnosti, je zcela opomíjena možnost instalace na podlahové, stropní a stěnové vytápění. Pokud se týká ekonomiky poměrového měření, jsou v analýze zamlčeny rozhodné údaje. V závěru kapitoly jsou naprosto chybně definovány podmínky, prostřednictvím kterých je zpochybňováno nejen poměrové měření a rozúčtování MDM VIPA, ale jakékoliv jiné poměrové měření a rozúčtování. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.