„…a že „jeho“ podíl je v určité výši…“
(1) Že zálohy skládal zcizitel je zřejmé a že „osobě
odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni
účinnosti převodu vypořádat“ nevzniká ze zákona také. Z čeho
ale prosím dovozujete, že podíl nabyvatele na „dlouhodobé záloze“ na
nabývané jednotce, na nabyvatele PŘECHÁZÍ tzn. že nejde
o mimořádný příjem SVJ (jako jsou třeba příjmy
z pokut/reklam/dotací)?
V §1186 NOZ uvádí pouze o přechodu dluhů (zjevně dluhů zcizitele
vůči společenství).
Bránilo nebo brání reálně něco SVJ, k doposud vybrané části „dlouhodobé zálohy“ od zcizitele, zachovat se jako k mimořádnému příjmu SVJ? Nabyvatel se těžko bude domáhat přisouzení podílu na „dlouhodobých zálohách“, které sám nesložil.
A pokud by nastíněnému postupu nic nebránilo, a při uvážení že dle §15/2 ZVB platí cit. „…Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu …“ – je? správná úvaha, že nabyvateli je v okamžiku spotřeby vybírané „dlouhodobé zálohy“ nutné předepsat i mimořádný příspěvek ve výši rozdílu jím hrazené „dlouhodobé zálohy“ a alikvótního podílu na výši spotřeby?příklad: „dlouhodobé zálohy“ se vybírají od r.2010 s tím, že 18Kč/m2 bude v r.2020 použito na zateplení v ceně 2160Kč/byt(vlastník bytu) (18×12×10). V r.2015 zcizitel byt prodá: SVJ tím nevznikne vypořádat zálohu 1080Kč (18×12×5) a nabyvateli tím nevznikne nárok k přivlastnění alikvótního podílu z „dlouhodobé zálohy“. V okamžiku spotřeby v r. 2020 ale nabyvatel složil teprve 50% (18×12×5 Kč) a tedy by mu měl být předepsán mimořádný příspěvek ve výši 50%, který plyne z §15/2 tzn. že náklady na spotřebě musí nést podle velikosti spoluvlastnického podílu.
tzn. v okamžiku spotřeby vybírané „dlouhodobé zálohy“ bude tedy nabyvatel u „dlouhodobé zálohy“ v deficitu za ostatními spoluvlastníky ve výši „dlouhodobé zálohy“ v okamžiku nabytí. Je tomu tak?
(2) ZVB v §15/1 ukládal hradit vlastníkovi příspěvky (jednorázově předepsané) a případně na některé z nich (krátkodobé, opakované) skládat zálohy (§15/2). Nepředpokládám, že lze zpochybnit, že existují i taková SVJ, kde část vlastníků na „akci“ složila cash na dřevo a v plné výši, a zbylá část vlastníků „šla do úvěru“.
Jaký máte názor na zcizitele co zaplatili, svoji alikvótní část, cash: že jsou hloupí, že měli vědět, že „kdo šetří, nemá za tři“, že zaplatili za „akci“, které se tím že prodávají byt nedočkají a že je tedy jejich chyba, že zaplatili cash?
A co byste řekl, nabyvatelům, kteří Vám mají nově hradit do „fondu oprav“. Předepíšete jim částku SCHVÁLENOU (XY kč/m2) nebo částku sníženou o již zcizitelem již zaplacenou alikvótní část?
rozsudky i judikáty s pojmem FO umí pracovat: není důležitý cíl (tj. k čemu byly zálohově vybírané prostředky určeny) ale cesta do cíle (tedy zda schválení a předepsaní proběhlo dle zákona)?
Poslední komentáře