Tak si představme dobře fungující SVJ.

Vše má podložené a v pořádku. (vím, že to není často pravda)

Vlastník jednotky se dostane do problémů a přestane platit SVJ, jak za správu, tak za služby. Měsíčně to dělá dejme tomu 5 000 – 8000 kč. U bytu 3+1 se společným vytápěním nijak vyjímečná částka.

Výborně fungující SVJ ho po měsíci upomíná (v tuto chvíli už dluží 2 měsíce), po dalším měsící znovu (dluží 3 měsíce) a po dalším měsíci se začne chystat žaloba a po měsící jde žaloba k soudu (dluží 5 měsíců) (vím, je to scifi, takto rychlých 99% SVJ nebude).

Takže už žaloba je psána na 5×8 000kč = 40 000kč.

Vlastník v problémech se ovšem začne bránit a najednou má dokonce i advokáta. Nic vyjímečného. Začne soud. Než proběhne nařízení prvního jednání, uplyne dalších 6 měsíců (nic vyjímečného, vím i o případech kdy mezi žalobou a prvním jednání uplynulo 12 – 15 měsíců).

Takže k soudu už jdeme s problémem za 11×8 000kč = 88 000kč.

Advokát vlastníka začne používat i „podpásové taktiky“. (bude zdržovat jednání omluvou – posun termínu o 2 – 3 měsíce, bude uplatňovat námitku podjatosti – posun termínu o 2 – 3 měsíce a mnoho dalšího)

Celkově už u soudu můžeme být v první instanci cosi mezi 6 – 24 měsíci a klidně už velikost problému SVJ může být 30×8 000kč.

Následně konečně prvoinstančne vyhrajeme, nicméně vlastník se odvolává a dále používá i podpásové procesní taktiky.

Dejme tomu tak 6 měsíců před očekávanou definitivní prohrou vlastník prodává byt, peníze z prodeje mizí neznámo kde, protože SVJ v tuto chvíli ještě nemělo žádný pravomocný rozsudek a soud s teď už bývalým vlastníkem pokračuje.

Celkově jsme do pravomocného rozsudku druhé instance před soudy 18 – 60 měsíců. problém SVJ je tedy cosi mezi 18×8 000kč – 60×8 000kč, tedy cosi mezi 144 000 – 480 000kč. K tomu je nutno připočíst náklady právního zastoupení SVJ, které v tuto chvíli činí cosi mezi 50 000 – 200 000kč.

Celou tu dobu mu SVJ nemohlo přestat vytápět, nemohlo odpojit vodu atd., neboť to technologie vytápění a ani rozvody vody neumožňovaly.

Ve chvíli získání tohoto pravomocného rozsudku je původní vlastník již v konkurzu, protože jeho problémy celou dobu pyramidově rostly a nemá vůbec nic.

Takže se SVJ chovalo naprosto zodpovědně, nic nezanedbalo, ale také nic nevymohlo a celkově to stálo všechny ostatní členy SVJ klidně 700 000kč, které se úplně klidně mohly pokrýt cenou bytu.

A dokonce původní vlastník v tomto scénáři ani nespáchal žádný trestný čin (například se celou dobu mohl domnívat, že vyúčtování jsou vadná a platby dlouhodobých záloh jsou vymáhány na základě neurčitého usnesení, tedy očekával, že vyhraje a posláním peněz z prodeje jednotky tedy nemohl úmyslně poškodit věřitele).

Skutečně si nemyslím, že někdo ústavní soud přesvědčí, že přechod dluhu jako překážka zabraňující výše popsanému scénáři je v čemkoliv protiústavní.