Linky jsou jen povšechně jen na propagaci denostupňové metody. Chce to pročíst něco z těchto odkazů, něco praktických zkušeností a znalostí a nesmyslnost denostupňové metody vyplave jak olej na vodě.
Ale asi toto je nejlépe sepsaný text:
Gradenová (denostupňová) metoda skýtá pro některé zákazníky efekt jakési vyšší „spravedlnosti“, neboť celkem uspokojivě řeší problém s přílišnými „šetřílky“, kteří se systematicky nechávají vytápět neměřenými stoupačkami a také od souseda – přestupem tepla přes společnou zeď. Sami při tom často mají uzavřené radiátorové ventily v domnění, že tak výrazně ušetří. Sousedé tak přispějí i pro zátop u těchto „šetřílků“. U „Gradenové metody“ však není posuzováno teplo přijaté radiátorem, nýbrž vyhodnocena teplota v jednotlivých místnostech se zohledněním současně měřené teploty venkovní. „Šetřílci“ tedy mají menší šanci šetřit na úkor ostatních sousedů, protože teplotní čidla zaregistrují i teplo získané prostupem od souseda. „Gradenová metoda“ je však ze stejného důvodu trochu kontraproduktivní z pohledu vlivu na úsporu tepla. Pokud si totiž uživatel bytu uvědomí, že platí za teplo bez ohledu na to, kolik mu jej dodal jeho radiátor, pak hrozí sklouznutí k přílišnému plýtvání podle hesla “proč bych šetřil, když se neměří teplo z mého radiátoru, ale teplo od sousedů“. Také pokud uživatel otevře okna, pak jeho senzory mohou vyhodnotit tuto situaci jako nižší teplotu v prostoru (senzory neví, že je otevřené okno) a i když v dané chvíli bude spotřeba tepla v bytě doslova enormní, radiátory pojedou na plno a přestup tepla od sousedů taktéž, tak systém vlastně bude zaznamenávat jen nižší tepelný komfort v bytě. Tedy spotřeba tepla v bytě bude ve skutečnosti velká, ale „náměr malý“. Třetí nevýhodou je fakt, že teplo z tzv. “vnitřních zisků“ (tepelná ztráta svícení, pohybu osob, vaření, ostatních spotřebičů) uživatel zaplatí jednou jako elektřinu (změřenou odběrovým elektroměrem) a podruhé je mu rozúčtováno jako součást tepla pro vytápění (indikované teplotními senzory). Předpokládáme-li, že ve všech bytech jsou podobné spotřebiče, podobný pohyb osob atd., je tento aspekt z hlediska tolik skloňované „spravedlnosti v rozúčtování“ poměrně nedůležitý. Ale pokud u některých bytů zohledníme například ze statistiky vybočující energetickou náročnost provozu vyhřívaného akvária, vyšší míru elektrifikace kuchyně – více spotřebičů než v ostatních bytech (např. sušička nádobí, pračka se sušičkou apod.), pak již dostává ona vyšší spravedlnost „Gradenové metody“ poněkud na frak. Tato metoda je nicméně v ČR poměrně oblíbená, představuje totiž rychlé řešení problému přehnaných „šetřílků“ a jejich nešťastných sousedů, který je v některých domech velmi citlivou záležitostí. Pokud se tedy smíříte s možným nižším vlivem na úsporu energie u této metody než u ostatních zmíněných metod, pokud se uživatelé budou chovat uvědoměle a nebudou nevýhod systému zneužívat ve svůj prospěch a pokud je cílem především rozúčtovat teplo a omezit rozdíly mezi spotřebami v bytech, pak je tato metoda použitelná. Samozřejmě platí, že pokud Vaše topná soustava není zcela funkční – tedy hydraulicky seřízená, pak nejen že nemůžete očekávat vliv rozúčtovací metody na úsporu tepla, ale navíc tím přicházíte o možnost ovlivnit příjem energie do svého bytu a to tím více, čím méně budete vy i Váš soused motivováni k omezení přetápění. A samotné termostatické hlavice problém s nastavením soustavy nevyřeší.
Poslední komentáře