Stanovy prý kontroloval právník a s tímto ustanovením neměl problém. Autor stanov dané ustanovení vysvětluje tak, že místní (původní bydlící) chtějí zamezit účasti na shromáždění těm, co v domě nebydlí a byty pronajímají, často bydlí i v jiných městech nebo v zahraničí, tak aby nemohli na schůze posílat své zástupce a vyzvídat informace. Já toto ustanovení vnímám jako rizikové (už pro své zdůvodnění), protože nebude-li zástupce vlastníka připuštěn k hlasování jen proto, že podpis na plné moci nebyl ověřen, nebo že zástupce nemá trvalý pobyt v domě, může pak takový vlastník podat žalobu a soud může celé zasedání zrušit a tím i zrušit na něm přijatá usnesení. A teď si vemte, že třeba zrovna bude volen výbor, výbor bude podepisovat smlouvy, soud za dva roky rozhodne, že shromáždění je neplatné, tedy volba výboru je neplatná a nejspíš i smlouvy podepsané výborem budou neplatné? Neumím si představit důsledky, ale vnímám toto „diskriminační“ ustanovení jako časovanou bombu.

Nehledě na to, jak už zde v diskusi zaznělo, společným zástupcem manželů a spoluvlastníků klidně může být nevlastník (třeba potomek). Rodiče budou už staří, tak pošlou potomka, nebo budou v lázních, na chalupě, pošlou na schůzi potomka…

Moje argumenty bohužel nebyly vyslyšeny, bylo namítáno, ať tito rodiče zmocní svého souseda. Což mi přijde už divoké, přednostně přece obvykle člověk důvěřuje členům rodiny a až pak sousedům, byť se s nimi zná třeba 40 let…

Promýšlím nyní nějaký méně divoký protinávrh daného ustanovení, který nebude diskriminační, ale současně vyhoví požadavku starousedlíků nepustit k hlasování vlastníky, kteří v domě nebydlí. Napadá někoho rozumný kompromis? Mně tedy nic nenapadá.