Podle mne… Z citovaného předpisu vyplývá, že objem „skutečných nákladů dané služby“ definuje jednu stranu bilance vyúčtování, druhou stranu definuje „celková výše přijatých měsíčních záloh za danou službu“. Z toho plyne že Vyúčtování je finanční bilance přírůstková/stavová k poslednímu dni zúčtovacího období. Co do charakteru veličiny „skutečný náklad“ je finančně realizovaný náklad vydaný SVJ v zúčtovacím období pro zajištění plnění dané služby. Je to vlastně veličina typu (finanční) „výdaj“. Protože „náklad“ není ekonomická veličina u kterého účetnictví eviduje finanční realizaci, je třeba „náklad“ substituovat předpisem závazku u kterého je sledován v saldokontu finanční vyrovnanost. Navíc existuje shoda velikosti, času vzniku a účtování mezi závazkem a nákladem.
Velikost veličiny „skutečných nákladů dané služby“ zjišťujeme zkoumáním stavů finančních vyrovnání vzniklých v zúčtovacím období a všech závazků určených na plnění dané služby. Pro správný výsledek je třeba zúčtovat se závazky všechny poskytnuté finanční zálohy.
Velikost této veličiny pro danou službu dává součet: 

1. (finančních) výdajů realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
2. (nefinančním) vyrovnání zúčtovaných záloh realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
3. snížení o užití jiných zdrojů (než zálohy) v zúčtovacím období pro tento účel, jestliže užití takového zdroje je přípustné (VH minulých let, dotace, úvěr, spoření, DZ,…) 
   

Takto lze vyúčtovat nejen služby, ale i jiné účely určení (vlastní správa, účely správy domu a pozemku,…)
Vyúčtovat v rozsahu sestavení bilance vkladu vlastníků a užití toho vkladu za SVJ by se měl každý účel určení (nejen služby) z předpisu plateb.
Velikost zůstatku bilance je měřítkem disproporce v hospodaření SVJ a signalizuje potřebu zpracování nového rozpočtu a předpisu plateb.