závisí na tom jak hluboko mají „do kapsy“. Jiné to je pro důchodce, a zcela jiné pro „mladé a neklidné“, s nadprůměrným příjmem.

Jiné je to v případě dvou důchodců v jednom bytě, jiné „po odchodu“ jednoho z nich, případně navíc s narůstajícími náklady na zdravotní péči, z důvodu nákupu léků a pod. s léty života.

Náklady na opravy je třeba vytvářet postupně, nikoliv ve snaze „podojit“ důchodce (než nám umřou) neúměrným zvyšováním příspěvku, případně jejich zadlužením maximálním úvěrem, které na sebe vezme bez nutné okamžité potřeby jejich „hodné SVJ“, navíc bez zajištění. Důchodci tak klidně souhlasí se statisícovým úvěrem, jehož konce se nedožijí, bez ohledu na to že jej bude potřeba splácet výhledově pouze jen z jednoho důchodu. Jejich problémy pak mohou řešit jejich „přátelé“ nabídkou „pomoci“ výhodnou půjčkou...... To je šance pro šmejdy v rouše statutárů.