která se týká toho, jak někteří náčelníci družstev v podstatě do dnešního dne nevstřebali změny související se vznikem SVJ, potažmo tedy s převody bytů do OV. Vsuvka se týká hlasování na shromáždění vlastníků jednotek v domech, kde existují vlastnící jednotek a zároveň družstvo s vlastnickým podílem, přičemž vzniklo SVJ. Pokud má družstvo většinový podíl, obvykle též svolávají jeho zástupci shromáždění, na kterém se hlasuje. Byl jsem svědkem hlasování, kdy nebylo důležité, zda-li je hlasující členem družstva (a tedy nájemcem) nebo vlastníkem. Hlasovali prostě všichni a váhu hlasu družstvo stanovilo podle klasického postupu podílu na spol. prostorách. Podle výsledku pak bylo přijato či nepřijato rozhodnutí. Je to úplně blbě a je třeba si na to dát pozor. Důvody neplatnosti: 1) družstvo má pouze 1 hlas, odpovídající jeho podílu. Nemůže svůj hlas „naředit“ při hlasování na podíly svých nájemců. 2) Nájemce nemá hlasovací právo odpovídající právu vlastníka jednotky. Hlasování má být vyhodnoceno správně tak, že se odděleně sečtou hlasy členů družstva podle pravidel hlasování v družstvu a ty určí „hlas družstva“ (např. ANO-NE). Následně se tento „hlas družstva“ sečte v hlasování shromáždění vlastníků jednotek jako jeden hlas s odpovídajícím podílem. Může tak pochopitelně docházet k paradoxům např. má-li družstvo 51% podíl, pak stačí účast jediného člena družstva, který přehlasuje třeba 50 jednotlivých vlastníků. Je to tak ale správně. Jakékoliv společné hlasování vlastníků a družstevníků je prostě špatně. Přesto asi platí co pravil někde Lake – není-li výsledek takového hlasování napaden žalobou, pak bude považován za platný. Přesto je třeba na to dát pozor. Netýká se to jen družstev, ale též městských bytů, které jsou převáděny do OV a kde neplatí odložený vznik SVJ jako u družstev.