Pane Lake,

začnu tím nejabsurdnějším Vaším tvrzením, že samotný zákonodárce považuje obsah zákona č. 67/2013 Sb. po novele za nepoužitelný, nesrozumitelný a neurčitý pro rozúčtování nákladů a že je to zcela zřejmé ze zmocňovacího ustanovení v novelizovaném zákoně.

Prováděcí předpisy jsou běžnou legislativní záležitostí a zmocňují např. ministerstvo vyhláškou ke stanovení některých podrobností jenoduše proto, protože zákonodárci považuji za rozumné, aby o nich mohlo rozhodnout samotné ministerstvo. Výhodou je, že se nemusí při změnách zdlouhavě schvalovat v Parlamentu novela zákona. Tak je tomu i v tomto případě.

Zákon č. 67/2013 po novele spolu s plánovanou navrženou novelou vyhlášky č. 372/2001 s účinností od 1.1.2016 bude obsahovat navzdory Vašemu tvrzení určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování.

Co se týče pravidel použití korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou – požadavek na přepočet údajů indikátorů umístěných na otopném tělese vyplývá podle technických parametrů z ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Jedná se o korekci na velikost otopného tělesa, korekci na způsob připojení indikátoru k otopnému tělesu a korekci na projektovanou vnitřní teplotu v příslušném vytápěném prostoru. Mimo tyto korekce obě normy připouštějí použití dalších opravných koeficientů, ke kterým patří i přepočet údajů indikátorů zohledňující polohu objektu a jeho místností a jejich situování a orientaci ke světovým stranám. Pro uplatnění příslušných korekcí pro rozúčtování spotřební složky nákladů na jednotlivé spotřebitele se používají výpočtové metody, které vycházejí z technických podmínek výrobců a dodavatelů zařízení použitých pro měření nebo indikaci vytápění. V důvodové zprávě novely vyhlášky se k tomu uvádí:
„Použití korekcí i výpočtových metod přitom nebrání použití různých vzájemně odlišných systémů měření nebo indikace vytápění. Ve vyhlášce není možné, ani by nebylo správné uvádět druhy a velikosti korekcí, ani způsoby výpočtových metod používaných k vyhodnocení údajů měřičů a indikátorů vytápění vzhledem k rozdílnosti principů a technického řešení jednotlivých druhů měřičů a indikátorů,
rozdílnosti řešení a provedení ústředně vytápěných staveb,
rozmanitosti používaných rozúčtovacích metod.
Zveřejnění těchto údajů ve vyhlášce nemůže být nikdy kompletní, úplné a ve svém souhrnu by vedlo i k omezování vzájemné soutěže mezi jednotlivými firmami zajišťujícími výrobu, dovoz, montáž a vyhodnocování údajů měřičů a indikátorů vytápění a dále k omezování vývoje příslušných zařízení pro měření a indikaci vytápění včetně souvisejících vyhodnocovacích metod.“

Vaše tvrzení, že neurčitý a nesrozumitelný text, který dnes obsahuje vyhláška č. 372/2001, se pouze přesunul do novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb. a k žádné další změně nedošlo, neodpovídá skutečnosti, patrně jste se podrobně oběma předpisy nezabýval.

Výpočtové metody se dosud lišily různým přístupem jednotlivých dodavatelských odborných firem a byly různé kvality. Po novelách dojde k sjednocení výpočtové metody, což je důležité pro zachování právní jistoty a zajištění potřebných důkazních materiálů, především v případě soudních sporů.

Změny vysvětluje i důvodová zpráva návrhu novely vyhlášky č. 372/2001. Cituji:

„V průběhu prací na přípravě nové vyhlášky došlo ke konstatování, že zmocňovací ustanovení, obsažené v § 98a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neodpovídá skutečné potřebě pro vyjádření věcného obsahu právní úpravy rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody. Konkrétně nebyl naplněn požadavek obsažený v čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, aby byl prováděcí předpis vydán také na základě zákona a v jeho mezích. Energetický zákon žádné meze v podstatě pro obsah vyhlášky neupravuje. Byla proto zpracována novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jde o zákon č. 104/2015 Sb. (dále jen „novela“)
Novela obsahuje zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo pro místní rozvoj stanovit vyhláškou rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům a jejich rozdělení mezi příjemce služeb. Dále hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a vymezení pojmů a dalších náležitostí k rozúčtování nákladů. Zmocnění umožňuje též zařadit do prováděcího předpisu náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.
Současně novela obsahuje ustanovení, kterým se ruší původní zmocňovací ustanovení v energetickém zákonu, konkrétně § 98a.
Významnou změnu přináší novela v části upravující rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo na společnou přípravu teplé vody pro dům, se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě. U družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva. U společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.
Ve stejné části je upraven i základ postupu pro takové rozúčtování s tím, že podrobnosti a podstatné náležitosti k rozúčtování stanoví prováděcí předpis.“

Důležitou změnou v novele zákona č.67/2013 o službách je § 13

㤠13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
1)Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
2)Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“