Pane Pavle, často zde uvádíte, že jste praktik. Já také. Projdu-li se naší ulicí, najdu během 10 minut cca 10 tzv. „večerek“. Všechny samoobsluhy, které tu dříve fungovaly, skončily, prostě se neuživily. Čím to asi bude, pane Pavle? Stavím, takže jsem ve styku se řemesly. Takže také dobře rozumím řevu živnostníků, proč el. pokladny NE! Sorry, pane Pavle, i oni jezdí po silnicích, posílají své děti do škol atd. Jen nějak nechápou, že by na to také měli přispět, že? Jiná věc je ta, že státní úředník a potažmo stát se chová stejně jako ten, kdo by měl být státem kontrolován, tedy nedbale a rozkrade, na co přijde, že? Začíná to ve škole pane Pavle, kdo se učí, je šprt a je vysmíván, největší hrdina je žvanil a ten, kdo zvládá školu díky podvůdkům, to je prostě hrdina a neformální vůdce. 9– 17 let se v této „praxi“ občan trénuje a pak vytrénován aplikuje v praxi. Slyšel jste o tom něco? Jak je zcela obvyklé a běžné opisování a podvádění v českých školách a jak je to naprosto nepřijatelné např. v US? Když se zeptám své americké kamarádky, jak se bude řešit spor se řemeslníkem v USA, tak se vyřeší v řádu dnů a s náklady pár desítek dolarů. Jakou šanci máte tady? Ona ta svoboda není dána počtem kontrolních orgánů, ona také možná také závisí na určitém stupni vědomí občana.

Na kolik lidí, kteří Vám něco slíbí, nebo mají držet určitá daná pravidla, se můžete spolehnout, aniž byste je upomínal, kontroloval, dohadoval se?

Jar