Ano jsem vděčná za možnost volby a dospěla jsem k poznání, že vlastnictví majetku s mnoha dalšímu není pro mě. Toto prozření mi trvalo celých 6 let. Kdo uteče ten vyhraje. Domnívala jsem se, že vlastnit a pronajímat byt je nejlepší řešení a to z mnoha důvodů. Navíc, že budu tímto způsobem zabezpečená i v době kdy už nebudu ekonomicky aktivní. Spoléhat se na stát nechci. Ovšem nepočítala jsem s tím, že s vlastnictvím k BJ si zároveň pořizuji i nechtěné stavební spoření „utrácení“, které nemám díky kvalifikované většině ostatních spoluvlastníků, šanci ovlivnit. Vadí mi neschopnost a tupost statutárního orgánu. Moje volba je zbabělá. Život je příliš krátký na to, aby ho člověk strávil bojem s tupými a zlomyslnými statutáry. Magdo, máte můj obdiv a uznání. Já jsem příliš zbabělá a raději volím prodej bytu. Jeden jsem prodala už loni a s SVJ se teď soudím o náhradu škody. Jsem ve stádiu, kdy soud vydal na SVJ platební rozkaz. Když podají odpor čekají mě další měsíce možná roky po soudech. Druhý byt prodám také, jen teď ještě nemohu. Takže mě nejspíš ještě pár let boje s arogantními a tupými statutáry čeká. Ale už dnes vím, že vlastnictví majetku s mnoha dalšími není nic pro Evíka.