Guláš v tom mají jenom ti, kdo nevědí zda se baví o správě cizího majetku, nebo o poskytování finanční výpomoci chudým a nemajetným.

• To první (správa domu) je ze zákona hlavní činností SVJ. K tomuto účelu může SVJ vymáhat zálohy či příspěvky na správu domu a pozemku.
• To druhé (poskytování finanční pomoci chuďasům) je finanční výpomoc, která nemá se správou domu vůbec nic společného.

Evropská komise vydala onehdá výkladové stanovisko, že jakýkoliv nestandardní odklad platby na období delší než 30 dnů po dodávce je třeba posoudit jako finanční výpomoc, poskytnutou půjčku či úvěr. Tak je o tom nutno i účtovat. SVJ poskytuje odklad platby a splátkový kalendář často na desítky let. To opravdu nemá nic společného se správou domu podle zákona. To je soukromá charita mezi SVJ a dlužníkem. SVJ si prostě hraje na banku, zcela mimo své činnosti správce cizího majetku.

K tomuto účelu, který je mimo správu domu a pozemku, není SVJ oprávněno ani vymáhat příspěvky na správu, ani zálohy na správu. A už vůbc ne ten tajemný fond oprav.

Další zmatek v hlavách vzniká z toho, že statutáři si neuvědomují kdo je dlužníkem. Dlužníkem je vždy ten, komu SVJ opravilo jeho majetek, zhodnotilo jeho majetek, poskytlo finanční výpomoc formou odkladu úhrady se splátkovým kalendářem. Pouze tato jedna konkrétní osoba splácí co je dlužna. Pouze na ní může SVJ vymáhat. Závazky dlužníka nepřecházejí automaticky na dalšího nabyvatele jednotky.

Nabyvatel jednotky dlužníkem není, pokud si s prodávajícím nesjednal přechod dluhů na svou osobu. Nabyvatel jednotky se pouze stává zákonným ručitelem za dluhy SVJ. Na tom přece není nic těžkého k pochopení. To jsou jednoduché závazkové vztahy.

lake