Musím znovu připomenout, co jsem napsal: ZoVB neobsahoval žádné výslovné ustanovení pro případ pana Martiho.

Není pravda,že je to v § 11 odst. 6 ZoVB. Ten se týká výhradně případu,kdy vzniklo SVJ a v domě jsou TŘI různí vlastníci jednotek. Není pravdou, že je to obsaženo v § 11 odst. 8 ZoVB. Ten pouze říká, že § 6 se použije „přiměřeně“ v domech, kde nevzniklo SVJ. Vztahem dvou vlastníků v domě se výslovně nezabývá ani jedno z obou ustanovení. To by musel soud dovozovat výkladem, ale nelze se opřít o žádné výslovné ustanovení ZoVB k této situaci.
--------------------------------------------------------------------------

Domnívám se, že úvaha pana Vítka o § 1193 je mimo téma. Toto ustanovení se samozřejmě nepoužije, ani zde nikdo nic podobného netvrdil.

Naopak platí, že se může použít ustanovení § 1202 per analogiam, jak jsem už napsal, a to na základě § 1191 NOZ.

Podle § 1191 NOZ platí, že „[n]evzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla určená v prohlášení a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění“.

Takovým „ustanovením o shromáždění“ je nepochybně také mnou zmíněný § 1202 odst. 2 NOZ, který řeší zákaz majorizace správce právě při rozhodování shromáždění. Takže toto ustanovení je dobře použitelné k ochraně menšinových vlastníků i před vznikem SVJ.

Jistotu by tazateli dalo pouze soudní rozhodnutí v konkrétní věci. Je ovšem třeba nepřehlédnout, že tazatel má i jiné, právně čistější možnosti k ochraně svých zájmů. Jako přehlasovaný spoluvlastník se může svých práv pohodlně domáhat jedním ze dvou způsobů, které NOZ výslovně uvádí:

• § 1139 NOZ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…
• § 1209 NOZ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…

Z tohoto hlediska byly možná naše úvahy o (absolutním) zákazu majorizace zbytečné. Ovšem NOZ je paskvil, stejně jako ZoVB, a na jednoduché otázky nedává vždy jednoduché odpovědi.

lake