Pravdu má Lake i PELE, v případě, že nájem skončí a bývalý nájemce nepodá u soudu žalobu na neplatnost výpovědi, tak se byt stává právně volným a lze ho znovu pronajmout. Jenže, pokud bývalý nájemce byt dobrovolně neopustí, tak dle stávající judikatury (není mně známá jiná) byla svépomoc dle § 6 z.č.40/1964 Sb. (zaniklý OZ) vyloučena. Majitel měl sice byt právně volný, mohl jej pronajmout, ale v bytě měl cizince, kterého musel „vyhodit“, bohužel jen se svolením státu, tudíž žalobou na vyklizení. Tato situace je však v budoucnu naprosto neudržitelná, není totiž možné, aby soud, který rozhoduje v řádu 2–3 let, znemožnil „legálně“ majiteli byt využívat. Ano, právníci obvykle do nájemních smluv dávají určité postupy ohledně vyklizení,jenže zatím žádný z těchto postupů nebyl „posvěcený“ soudem. Nicméně… vidím určitou naději v § 14 odst. 1 NOZ, kde již svépomoc nemusí být použita jen v případě, kdy hrozí neoprávněný zásad do práva bezprostředně, ale postačí, pokud je právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Dle mého je toto přesně situace na vyklizení nájemce (bývalého) poté, co se byt stane právně volným:

§ 14 Svépomoc

(1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

(2) Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.

A ještě malá drobná poznámka k Lakovi: díky bohu za něj, neboť, byť jsou téměř všechny jeho odpovědi s nádechem, někdy zbytečné, arogance, je to chytrý právník, který má velmi dobré výklady práva a myslí mu. Byť jde mnohdy osamoceně proti proudu :-)