S porovnáváním skutečných nákladů na služby s předepsanými zálohami nemají problém ani softwarové firmy. Stačí se zeptat v kterékoliv velké účtárně BD nebo realitní kanceláře, které vyhotovují vyúčtování služeb desítkám SVJ. V SVJ to tak prostě chodí. Právní úprava této části účetnictví neexistuje. Zato existují i další okruhy účetnictví, kdy se nedají použít právní předpisy. Naštěstí existuje § 7 odst. 2 ZoÚ, poslední věta, obsahující možnost obhájit některé neupravené postupy účtování před případnou kontrolou.

Předpisy záloh se účtují jako pohledávka za vlastníky (MD 311 Předpisy a úhrady záloh) a současně jako závazek vyúčtovat zálohy (Dal 324 Předpisy a zúčtování záloh).

Skutečné náklady se účtují jako pohledávka za vlastníky (MD 315 Skutečné náklady na služby) a závazek k dodavateli (Dal 321 Dodavatelé).

Porovnáním předepsaných záloh podle druhů na účtech 324-xxx a skutečných nákladů podle druhů na účtech 315-xxx se zjistí přeplatky a nedoplatky jednotlivých druhů služeb. Obvykle se tak děje na pomocném účtu pro vyúčtování služeb, který se vloží mezi výše uvedené dva účty. Zůstatek pomocného účtu vyjadřuje celkový přeplatek nebo nedoplatek a musí být v souladu s vyúčtováním pro vlastníky jednotek za celý dům. Zůstatek zmizí po finančním vyrovnání přeplatků a doplatků.

Pokud zůstanou na účtech 311 předepsané neuhrazené zálohy, je možné tyto dluhy vlastníků započíst s jejich přeplatky. Vzájemné započtení se účtuje samostatně.

Poznámka: Čísla a názvy účtů se mohou u SVJ lišit. Já uvádím označení, které jsem převzala z praxe velkých účtáren.

N. Klainová