Neználek samozřejmě nemá pravdu. V záplavě a nepřehledné spoustě jeho zbytečných slov zcela zaniká jeho jediná myšlenka, takže ji přeformuluji:
Neználek se domnívá, že počet osob pro rozúčtování služeb určuje pouze vlastník bytu tím, jaký počet oznámí. |
Tento názor lze lehce vyvrátit. Kdyby zákonodárci chtěli, aby si počet osob oznamoval sám vlastník jednotky a pouze jeho tvrzení by bylo směrodatné, pak by příslušná část zákona o službách byla formulována zcela jinak:
„… osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb [jsou] 1. nájemce bytu a osoby, u kterých má nájemce či vlastník jednotky za to, že s nájemcem budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých má vlastník jednotky za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“ |
Tímto způsobem formulovaná část zákona by byla zcela subjektivní, to jest ponechávala by rozhodnutí na nájemci samém, či na vlastníkovi jednotky. Takto však příslušná část zákona nezní. To by si pan Neználek měl uvědomit. Příslušná část zákona č. 67/2013 Sb. zní totiž takto:
„… osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb [jsou] 1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“ |
Formulace „lze mít za to“ znamená, že jde o stav, jaký se jeví nestrannému pozorovateli s přihlédnutím k okolnostem. Neznamená to v žádném případě, že by to byl sám obyvatel bytu, kdo bude podle své libovůle rozhodovat o tom jaký počet osob ohlásí.
Pan Neználek stále neví jaký je ustálený právní význam obratu „lze mít za to“, i když jsem to vysvětlil v jiné diskusi a dal jsem zde příslušný odkaz. To je pak každá diskuse zbytečná …
lake
Poslední komentáře