Milí diskutéři,
myslím, že je na čase se rozloučit. Seznal jsem, že další pokračování v odrážení Vašich útoků je pouze ztrátou času.
Jsem ochoten diskutovat pouze s tím, kdo chce poslouchat, kdo je schopen přijmout odlišný názor, i když se mu nelíbí a nesouhlasí s ním. Byl jsem ochoten podělit se o svoje skromné znalosti, ale to lze pouze s někým, kdo o to má zájem.
Nerad bych sklouznul k poučování, z kterého jsem byl již osočen, ale věděli jste například že zásada „v pochybnostech ve prospěch“, znalci též užívaná v latinské podobě „in dubio pro reo“ je zásadou trestního práva, tedy úplně odlišného odvětví? Brilantní argumentace judikaturou ústavního soudu od někoho, komu unikají úplné základy a kdo se nedokáže pod svůj názor podepsat svým vlastním jménem mi potom přijde, promiňte mi ten výraz, poněkud úsměvná. Laik si možná pomyslí, že jde o něco bagatelního. Pravda je ovšem taková, že soukromé a veřejné právo je postaveno na velmi odlišných zásadách a člověka, který nemá základní právní povědomí potom prakticky nelze přesvědčit o omylu. Nevím, jakým jste kdo povoláním. Já osobně bych byl velmi opatrný v kritice truhláře, lékaře, automechanika… Je potom fascinující s jakou suverenitou je truhlářem, lékařem a automechanikem kritizován právník. Podobné je to s tou Vaší retroaktivitou. Nejsem na ni rozhodně expert, proto se nebudu pouštět do polemiky. Pokud se místní uskupení domnívá, že NOZ zasahuje do Vašich ústavou zaručených práva a svobod, nikdo Vám nemůže bránit podat ústavní stížnost. Tu bude ale nutné podepsat.
Spolu s Mgr. Trčkovou jsme napsali článek, jehož jádro spočívalo v přípravě stanov pro nově zakládané SVJ. Byla to práce náročná, proto jsme se rozhodli nabídnout ji i ostatním, aby z ní mohli čerpat, mohli se jí inspirovat a mohli s ní polemizovat. Ať to Vaše právní cítění uráží sebevíce, alespoň část článku, který má cca 30 stran, byla otištěna v časopise AdNotam a Bulletin advokacie. Jedno periodikum jsme odmítli. Nemohu mluvit za redakce těchto časopisů, ani za Mgr. Trčkovou, pouze za sebe, ale pokud jsem tímto svým počinem někoho urazil, hluboce se omlouvám.
Mezi mnou a většinou z Vás jsou dva velké rozdíly:
- já jsem ochoten připustit jiný názor a možnost, že jsem se zmýlil,
- já Vás nemusím přesvědčit o svém tvrzení, to Vy budete muset přesvědčit rejstříkové soudy, aby vyhověli Vašim návrhům.
Pokud nejste ochotni poslouchat někoho, kdo chtěl s Vámi mluvit a potřebujete jen prosadit svůj názor, plavejte, jak umíte.
JUDr. Milan Cellar
Poslední komentáře