Pane P_V, asi patříte k těm, kdo rádi diskutují o ničem. Konkrétně jde o větu: „Měřicí a indikační technika⁵), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení“

Tato věta nestanoví ani co se vlastně má povinně instalovat, ani kde se to má povinně instalovat. Přečtěte si ji, pokud jste to ještě neudělal. A není z ní ani zřejmé, zda toto má nějakou spojitost s přístroji „registrujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům“.

Pokud to nevíte, je propastný rozdíl mezi „měřicí technikou“ a „indikační technikou“.

• Pro třípokojový byt by Vás vyšla indikační technika na 2000 Kč na deset let, to je v průměru 200 Kč ročně. Bohužel indikátory neregistrují dodávku tepelné energie ani náhodou, takže nesplňují požadavek zákona.
• Měřicí technika pro tentýž byt by Vás stála 18000 Kč pouze za přístroje a montáž, a dále 6000 Kč každé čtyři roky pro jejich metrologické ověření. A přesto byste nesplnil povinnost uloženou zákonem, protože tepelná energie je dodávána do bytu i jinak, zejména stoupacím potrubím.

To není vtip: zeptejte se na to pana Patočky. Uváděl zde, že se setkává ve své praxi s domy s nulovými náměry indikátorů, neboť k vytápění některých bytů postačuje stoupací potrubí. Třípokojový byt s měřením tepla i na stoupacím potrubí by vyšel na 36000 Kč jednorázově + 12000 Kč za metrologické ověření každé čtyři roky. Jdete to investovat pro každý byt v domě?

Pochopte prosím, že je pouze povinností zákonodárce, aby schvaloval zákony určité a srozumitelné. Není však povinností občana luštit rébusy a dohadovat se co by asi mělo být obsahem podřízeného právního předpisu, se kterým autoři zákona počítali. To není televizní soutěž „Tříkrát hádej a dost“.

lake