lake : „Rozdíl mezi opravou, údržbou a technickým zhodnocením stavby (rekonstrukce, modernizace) by vysvětlil na požádání každý, kdo vede účetnictví a účtuje o majetku“

V tomto případě, berme v ochranu NS ČR, ten není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění nižších soudů. Je povinen vycházet z těchto zjištění a současně zohlednit dovolací důvod – bylo nebylo řešeno, bylo řešeno odchylně, dříve se dokonce zohledňovalo to, zda NS ČR „to považuje za otázku zás. význ.“

Co mne irituje, je to, že je možné u Vrchního soudu v Praze nalézt osobu potácející se na hranici svéprávnosti, která unikla pozornosti veřejnosti a která se domnívá, že hlasováním lze uložit fyzické osobě (e.g. důchodci) povinnost uhradit zateplení „ze své kapsy“.

Předsedovi Vrchního soudu v Praze pravděpodobně nedošlo, jaký je rozdíl mezi osobou svéprávnou a osobou nesvéprávnou. Tak já jej poučím: U soudu (toho vrchního, v praze), by se měla zkoumat svéprávnost soudců takto:

Z rozhodovací praxe soudů je známo, jaká kritéria musí osoba navržená na zbavení svéprávnosti překonat, aby nebyla prohlášena za nesvéprávnou:

• rozpoznat hodnotu bankovek
• pojmenovat aktuální roční období
• na pokyn „levá ruka“ pozvednout levou paži

  ---

Dalším kritériem by měla být otázka: Myslíte si, že pokud si koupíte byt do „vlastnictví“, že započnete hradit na základě „sklepní losovačky“ „vylepšení celého domu“ z vlastní kapsy ?