Dobrý den, přestože tato problematika byla vícekrát řešena, stále v ní tápu.

ZoVB řeší stanovení záloh na příspěvky na náklady spojené se správou, i když mi není jasné z čeho vyplývá, někdy uváděná, nutnost určení konkrétního účelu a případné vracení záloh skládaných k určitému účelu v případě jeho neuskutečnění. V čem je, nyní obvyklé, skládání záloh na očekávané opravy s převodem prostředků do dalšího období, v případě nevyčerpání, chybné?

NOZ takové zálohy neřeší. Je možné stanovami SJV schválenými podle NOZ k takovým zálohám člena zavázat? Jak je to s určením jejich výše, účelem a případným vypořádáním, pokud to NOZ neřeší? Jaký význam v tomto směru má Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. §8 např. odst. b) – správní činnost zahrnuje stanovení a vybírání záloh na příspěvky na správu…?

Konkrétně mohou stanovy SVJ schválené podle NOZ určit povinnost člena SVJ „hradit stanovené platby na výdaje spojené se správou domu a stanovené zálohové platby na opravy, rekonstrukce a modernizace domu…“ přičemž mezi pravomoci SVJ patří „rozhodování o výši zálohových plateb od VJ na náklady spojené se správou společných částí domu, popřípadě dalších, pokud jsou tyto platby z rozhodnutí vlatníků vybírány“

Mohou stanovy SVJ určovat poplatek z prodlení (2,5 promile denně) a náhradu dalších škod zaviněných prodlením platby? (Např. úroky z prodlení, vyšší náklady na opravy, rekonstrukce a modernizace odložené kvůli nedostatku prostředků na účtu…)

Mohou stanovy SVJ určit, že „Nevyčerpaný zůstatek na zálohách na rekonstrukce a modernizace společných částí domu se s jednotlivými VJ nevypořádávají a převádí se do následujícího ro­ku“?

Je možné se proti takto obecným ustanovením úspěšně bránit a jak?

Za radu i poučení děkuji V. Procházka