Domnívám se, že je nutno oddělit zastupování společným zástupcem spoluvlastníků od zastupování vlastníka. Pro to druhé je bez významu, zda SVJ se řídí podle ustanovení o bytovém vlastnictví NOZ.
Všichni jsme zaznamenali výrok Nejvyššího soudu 29 Cdo 3399/2010 o zákazu zastupování; soud se odvolal na znění tehdy účinného Občanského zákoníku:
| 40/1964 Sb. § 31 (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. |
Občanský zákoník tedy umožňoval fyzické osobě (nepodnikající) nechat se zastoupit výhradně šlo-li o právní úkon. V tomto smyslu vyzněl i výrok Nejvyššího soudu 29 Cdo 3399/2010: soud označil hlasování na shromáždění za právní úkon svého druhu, avšak usoudil, že k hlasování je třeba napřed být přítomen na shromáždění. A podle soudu „samotná účast na shromáždění právním úkonem není“. Proto odmítl uznat plnou moc k účasti na shromáždění a dovodil, že zmocněnec nebyl oprávněn ani hlasovat.
Jde o ojedinělý a překvapivý rozsudek, který se ovšem týká pouze
případů do 31.12.2013.
--------------------------------------------------------------------------
Nu, a co o zastupování říká NOZ? Je to ještě zmatenější! Zatímco podle ObčZ bylo jednoznačné, že ustanovení o zastupování se týkají pouze právních úkonů, v NOZ jsou příslušné části tajemné jako hrad v Karpatech a umožňují více výkladů.
| 89/2012 Sb. § 441 (1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. (2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. |
Z uvedeného by se zdálo, že NOZ neomezuje možnost nechat se zastoupit pouze k právnímu jednání, jak tomu bylo v ObčZ. Fyzická osoba nepodnikající si tedy může ujednat zastupování i při jiných příležitostech, zřejmě také při účasti na shromáždění SVJ a hlasování.
Bohužel NOZ je paskvil: hned v § 441 odst. 2 a v následujících ustanoveních (§ 442 až § 449) je systematicky užit pojem „právní jednání“ celkem osmkrát. Takže bohužel nejsem schopen porozumět jak to autoři zákona a zákonodárci vlastně mysleli – a zda skutečně je možno se nechat zastoupit i při jiných úkonech nežli právních.
V kontrastu s tímto právním paskvilem vyznívají jasná a srozumitelná pravidla uvedená v Zákonu o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. Inu, ten zákon psala jiná skupina autorů … Cituji namátkou:
| Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. |
| Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. |
| Člen se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na členské schůzi musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Nikdo nesmí být na jednání členské schůze zmocněncem více než jedné třetiny všech členů družstva, jinak platí, že nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou plnou moc. |
Škoda, že ustanovení ZOK jsou nepoužitelná pro SVJ. Nejbezpečnější tedy bude dát si do stanov možnost zastupování vlastníka vůči SVJ, jak zde radí pan Pavel. Budeme-li čekat na nějaký judikát k NOZ, kdo ví, jakého překvapení se dočkáme a kdy.
lake
Poslední komentáře