Pane Kruppe,
samozřejmě, že se den splatnosti nepočítá. Ale Vy jste tazateli napsal pravý opak, cituji:
„Pokud nezaplatí, počítáte od tohoto dne poplatek z prodlení.“
„Od dalšího termínu splatnosti počítáte dále z celého dluhu.“.

Tato tvrzení byla způsobilá uvést tazatele v omyl, proto jsem reagoval. Raději znovu zdůrazním, že prodlení vznikne teprve marným uplynutím dne splatnosti. V den splatnosti do 24:00 dlužník ještě není v prodlení. Není tedy přípustné počítat prodlení „od tohoto dne“. V českém právu neexistuje žádný „nultý den prodlení“. Prodlení se nepočítá od nuly, nýbrž od okamžiku, kdy se dlužník ocitl v prodlení. První den prodlení se již bere jako celý den, i kdyby dlužník uhradil svůj dluh v 00:00 hodin 47 vteřin po půlnoci.
-----------------------------------------------------------------------------

Ohledně přiřazení plateb ke konkrétním měsícům je to zcela jinak než jste napsal Vy. Každé nájemné je samostatnou platbou, nezávislou na jiných platbách. Úhrada každého nájemného se promlčuje samostatně po dvou letech. Věřitel proto musí mít zcela jasno v tom kterou pohledávku vymáhá, které nájemné bylo již uhrazeno a které nikoliv. Není to tedy „matematicky“ jedno, jak jste tazateli mylně tvrdil.

Naopak: je velmi důležité, zda platba dlužníka v dubnu byla použita na příslušenství všech jeho dluhů (poplatky z prodlení do dubna) a zbytek na úhradu nejstaršího dluhu, nebo na úhradu nejnovějšího dluhu, nebo na poměrnou úhradu všech dluhů dlužníka.

Není pravda, že by se počítání poplatku z prodlení mělo „natahovat“ dále do následujících období, jak jste tazateli tvrdil Vy. Naopak platí, že neprojevil-li dlužník konkrétně svou vůli ohledně určení plateb, plní přednostně na příslušenství svého dluhu (to jest na poplatek z prodlení do dne platby včetně). Teprve zbytek částky (je-li nějaký) se použije k úhradě samotného dluhu.

lake