Tazatelka píše o „nebytových prostorech“, které však určitě nebytovými prostory nejsou. Pokud by byly, každý z nich má svého vlastníka jednotky a tazatelka by musela jednat o pronájmu přímo s ním. Jde nejspíše o společné části domu.

Co píše Jirka není pravda. SVJ může pronajímat společné části domu. Má to ze zákona v popisu práce (§ 9a odst. 1 ZoVB). Činí tak svým jménem jako pronajímatel (pak nájemné je příjmem SVJ), nebo může pouze zastupovat vlastníka pronajímaného prostoru (pak by šlo o příjem vlastníků jednotek).

Není pravda, že „SVJ je hlavně nezisková organizace“. Toto tvrzení je nesmyslné, vždyť v účinném právu neexistuje definice „neziskové“ právnické osoby.

Je možno i bez nájemní smlouvy rozhodnout o tom, že některou společnou část bude výhradně užívat jeden z vlastníků jednotek. Ostatním vlastníkům vzniká právo žádat finanční vyrovnání, jehož výše se odvíjí z nájemného v místě obvyklého za obdobný předmět pronájmu. Psalo se zde o tom patrnáctkrát, viz štítek „vyloučený spoluvlastník“.

Nejde o příjem z pronájmu, nýbrž o peněžní vyrovnání plynoucí ze spoluvlastnického vztahu. Není předmětem daně z příjmu u příjemce. Vlastník musí o vyplácení požádat, nenáleží mu automaticky.

Ohledně náhrady náležející vyloučenému spoluvlastníkovi viz namátkou rozsudky Nejvyššího soudu 2 Cdon 374/97, 2 Cdon 1313/97, 28 Cdo 1213/99, 25 Cdo 2616/99, 22 Cdo 1524/2001, 22 Cdo 1499/2006, 29 Cdo 2225/2008, 22 Cdo 2631/2009. Dále nálezy Ústavního soudu II. ÚS 471/05 a poněkud odišné zdůvodnění v I. ÚS 383/05.

Není nutné zřizovat vlastní odběrné místo el. energie. Postačí podružný elektroměr, záleží ovšem na dohodě.

lake